REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

PRO REGION NUTS II

STŘEDNÍ ČECHY

připravil

Regionální řídící a monitorovací výbor

ve spolupráci s

Listopad 1999

Regionální řídící a monitorovací výbor pro region NUTS II střední Čechy

Ing. Petr Bendl Poslanec , regionální poslanecká kancelář ODSKladno-centrum

MUDr. Jiří Besser starostaMěstský úřad Beroun

Josef Bican ČMKOS, ČM sdružení OS PHGNPříbram

Jan Bláha poslanec , regionální poslanecká kancelář ČSSDPraha 3

Ing. Jiří Burian starostaMěstský úřad Sedlčany

Mgr. Radek Coufal ředitelŠÚ Praha - Západ, MŠMT Praha 2

Ing. Ivan Černý starostaMěstský úřad Úvaly

Ing. Jozef Ďurčanský starostaMěstský úřad Poděbrady

PhDr. Jana Hendrichová vedoucí odd. strategie MŠMT Praha 1

Ing. Jiří Hužera ČSÚ ČSÚ

Ing. Ladislav Kodr přednostaÚO MŽPPraha 5

Ing. Pavel Kučera, CSc. Okresní agrární komora Mělník

Ing. Vratislav Kulhánek generální ředitelŠkoda Auto, a.s. Mladá Boleslav

Zdeňka Majerová starostkaMěstský úřad Kolín

Jiří Nedoma starostaMěstský úřad Odolena Voda

Petr Němeček ředitel Úřad práce Benešov

Ing. Michal Novotný ředitelMze ÚO Kolín Kolín

Ing. Vladislav Novotný starosta Městský úřadVlašim

Mgr. Milan Poslt místostarosta Městský úřadMladá Boleslav

RNDr. Karel Ráb Odbor reg. a mun. politiky MMR ČRPraha 1

Miroslav Rohel přednostaOkresní úřadBenešov

Ing. František Staněk starostaObecní úřad Lužná v Čechách

RNDr. Ivo Šanc starosta Městský úřadKutná Hora

Vladimír Šesták starosta Obecní úřadKokořín

Ing. Martin Štifter, CSc. starosta Obecní úřadRoztoky u Prahy

Ing. Vladislav Šťastný přednosta Okresní úřad Nymburk

Ing. Milan Urban poslanec PS PČRPraha

Václav Velát Okresní hospodářská komora PříbramPříbram IV

Ing. Jan Vítek odbor dopr. politiky Ministerstvo dopravy a spojůPraha 1

Ing. Zdeněk Vojíř senátorSenát Parlamentu ČR Praha 1

Mgr. Milan Volf starosta Městský úřadKladno

OBSAH

1. ÚVOD                                  4

2. SITUAČNÍ ANALÝZA 5

2.1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 5

2.2. INFRASTRUKTURA 14

2.3. POZEMKY A OBJEKTY K PODNIKÁNÍ 19

2.4. HOSPODÁŘSTVÍ 20

2.5. TRH PRÁCE 32

2.6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA 39

2.7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 47

2.8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 51

2.9. ANALÝZA SWOT 55

3. STRATEGIE ROZVOJE REGIONU 59

3.1. HLAVNÍ STRATEGICKÝ CÍL A SPECIFICKÉ CÍLE 59

3.2. STRATEGIE 59

3.3. PRIORITY ROZVOJE REGIONU 60

4. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO REGION NUTS II STŘEDNÍ ČECHY - NÁVRH FINANČNÍCH ALOKACÍ.100

4.1. ÚVOD. 100

4.2. ZDROJE FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU. 101

4.3. ZHODNOCENÍ DOSAVADNÍHO FINANCOVÁNÍ ROZVOJOVÝCH PRIORIT. 101

4.4. POSOUZENÍ ABSORBČNÍ KAPACITY REGIONU. 102

4.5. ZDROJE FINANCOVÁNÍ PROGRAMU V PŘEDVSTUPNÍM OBDOBÍ 2000 - 2002. 103

4.6. ZDROJE FINANCOVÁNÍ PROGRAMU PO VSTUPU ČR DO EU 2003 - 2006. 105

4.7. INDIKATIVNÍ ALOKACE ZDROJŮ PRO JEDNOTLIVÉ PRIORITNÍ OBLASTI. 106

4.8. FINANČNÍ NÁROČNOST OPATŘENÍ V RÁMCI PRIORITNÍCH OBLASTÍ. 106

4.9. SOUHRN FINANČNÍCH ALOKACÍ A JEJICH ZDROJŮ - TABULKOVÁ ČÁST. 108

5. REALIZACE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU. 112

5.1. ÚVOD. 112

5.2. PŘEDVSTUPNÍ OBDOBÍ. 112

5.3. OBDOBÍ PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE. 113

5.4. VÝBĚR PROJEKTŮ. 113

5.5. FINANČNÍ ŘÍZENÍ. 114

5.6. MONITOROVÁNÍ. 116

5.7. VYHODNOCOVÁNÍ. 117

1. ÚVOD

Středočeský region nalezl ve své rozvojové strategii z roku 1998 čtyři globální cíle, které bude prosazovat a sledovat při tvorbě svých rozvojových programů. Jelikož region tvoří svou rozlohou zároveň jednotku NUTS II, není třeba při tvorbě ROP podstoupit složitou kompilaci představ nižších územních jednotek a hledat jejich obsahovou náplň "jinde", než v existující rozvojové strategii středních Čech. Na druhé straně vykazuje Středočeský region svým tvarem významnou územní atypičnost, která jej odlišuje od ostatních jednotek NUTSI II. Je to umístění "okolo" hlavního města Prahy. Pro střední Čechy představuje Praha "růstový pól", a tedy jednak možnost zhodnotit průmyslové tradice regionu, jednak těžit z toho, že mnoho ekonomických aktivit se již nyní umísťuje mimo vlastní Prahu.

Hlavní cíl ROP

Hlavním cílem rozvoje středočeského regionu bude dosáhnout vyváženého hospodářského růstu se silnými a vzájemně výhodnými vazbami na hlavní město Prahu při respektování podmínek ochrany životního prostředí tak, aby region obstál v hospodářské soutěži s ostatními regiony v ČR a v zahraničí.

Region toho dosáhne v rámci ROP prostřednictvím následujících specifických cílů ROP:

(1)Využít blízkosti Prahy a potenciálu, který představují střední Čechy, k ekonomickému růstu.

(2)podporovat rozvoj lidských zdrojů, zlepšovat sociální podmínky v regionu, které budou doplňovat hospodářský růst a budou vytvářet ze Středočeského kraje území, atraktivní pro život obyvatel

(3)budovat a rozvíjet technickou infrastrukturu tak, aby vyhovovala rostoucím potřebám ekonomického rozvoje při respektování ochrany životního prostředí a splňovala požadavky obyvatelstva Středočeského kraje na trvalé zlepšování kvality života

(4)zlepšovat podmínky pro život obyvatel se zvláštním důrazem na venkovský prostor a zvyšovat atraktivitu regionu zlepšováním životního prostředí a ochranou přírodních území.

Strategie

Ad 1) Dosáhnout hospodářského růstu v regionu, který je v tak těsné blízkosti Prahy znamená zaměřit se na širokou škálu ekonomických aktivit, které přispívají k ekonomickému rozvoji, jako např. vytvářet podmínky pro získávání investic zahraničních společností i českých firem, podporovat existující podniky včetně malých a středních podnikatelů a dosáhnout toho, že v kraji budou vznikat nové firmy, které budou využívat snadného přístupu na rozsáhlý pražský trh. Rozvoj podnikatelských aktivit všeho druhu povede k diversifikaci ekonomiky regionu a tím i k vyšší konkurenceschopnosti.

Ad 2) Rozvoj lidských zdrojů je nutným doplňujícím a silným podpůrným faktorem rozvoje hospodářství. Rozvoj lidských zdrojů je přitom chápán především jako snaha o zvyšování kvalifikace a flexibility pracovní síly v regionu a rozvoj vzdělanosti. Smyslem je podnikům nabízet kvalitní pracovní sílu díky rozvinutému a stabilnímu systému základního a středoškolského vzdělávání včetně rekvalifikací na vysoké úrovni.

Ad 3) Protože Středočeský kraj má velice špatný stav technické infrastruktury pro obyvatelstvo jako jsou veřejné vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod, musí se trvale zvyšovat podíl obyvatel připojených na shora uvedené technické sítě, a snižovat podíl lokálního topení cestou plynofikace a využívání alternativních zdrojů tepla.

Ad 4) Vzhledem ke struktuře osídlení středních Čech a k současnému trendu stěhování obyvatelstva z venkovského prostoru si klade Středočeský kraj ve svém ROP za cíl zlepšovat kvalitu života na vesnici a životní prostředí, aby vesnice a malá sídla mohla i nadále plnit všechny základní funkce umožňující jejich obyvatelům plnohodnotný a kvalitní život.

2. SITUAČNÍ ANALÝZA

2.1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

2.1.1. Geografická poloha

Středočeský kraj leží uprostřed Čech, je obklopen dalšími čtyřmi kraji a uzavírá ve svém středu hlavní město Prahu. Paprskovitě se sbíhající silniční a železniční síť, splavná Vltava a Labe a především úzká vazba s hlavním městem činí jeho polohu v rámci ČR mimořádně výhodnou. Naopak evidentní nevyváženost vztahu Prahy (metropole celorepublikového významu) a středních Čech (periférie Prahy) znamená pro region jistou nevýhodu. Tento fakt představuje určitou limitu v rozvoji kraje a staví jej do role zázemí Prahy se všemi přednostmi i překážkami, které z toho mohou vyplývat (tzn. doplňuje pražský průmysl a služby, zásobuje potravinami a poskytuje svůj rekreační potenciál).

Právě obě největší české řeky - Vltava a Labe - tvoří severojižní páteř kraje rozdělující jej na západní a východní část. Region lze nejspíše rozčlenit na:

průmyslově zemědělský severovýchod, tj. úrodné Polabí (pěstování především obilí, cukrovky a zeleniny, průmysl koncentrovaný na Labi a Jizeře, hlavně strojírenství, chemie, potravinářství, lázeňství);

převážně lesnatý jih a jihozápad (pěstování brambor a obilí, rozptýlený průmysl bez významných center, turisticky zajímavá oblast, vodní elektrárny, zdroje pitné vody);

nejbližší okolí Prahy, tj. Pražská plošina (pěstování zeleniny, ovoce, cukrovky, těžba černého uhlí na Kladensku, skomírající metalurie, pro Prahu zdroj pracovních sil, oblast rekreace a stavby rodinných domů).

Společně s Prahou představuje Středočeský kraj dvojici krajů, u nichž nedojde v souvislosti se vznikem nových VÚSC k územní změně. Rozkládá se na ploše 11.015 km^{2, což představuje 1/7 rozlohy České republiky. V novém územním uspořádání bude plošně největším ze všech krajů. Středočeský kraj má celkem 12 okresů, což je nejvyšší počet ze všech budoucích krajů.}

^{2.1.2. Přírodní podmínky}

^{Středočeský kraj je součástí Českého masívu. Na jeho území se vyskytují téměř všechny geologické útvary. Podstatnou část kraje původně pokrývalo moře, které po svém ustoupení zanechalo sedimenty vápenců (Berounsko), jílů (Rakovnicko), štěrků a písků (Povltaví severně od Prahy, Polabí a Pojizeří) a rud (např. Mníšek pod Brdy). V karbonu se v kotlinách utvořila jezera a močály (rakovnicko - kladensko - slánská pánev, později bohatá na uhlí). Díky vulkanismu vznikl středočeský pluton s rudnými ložisky (např. Příbram). Geologicky významný fenomén představuje pánvovité území tzv. barrandienu (světově proslulé naleziště zkamenělin), které probíhá od Starého Plzence přes Prahu na severovýchod.}

^{Středočeský kraj netvoří z geomorfologického hlediska jednotný celek. Východně od Prahy se stýkají tři velké soustavy České vysočiny. Do jižní a jihovýchodní části zasahuje Českomoravská soustava (Českomoravská vrchovina a Středočeská pahorkatina). Západní část kraje vyplňuje Poberounská soustava (Brdská a Plzeňská pahorkatina a Pražská plošina). Severní a severovýchodní část kraje pokrývá soustava České tabule (Jizerská a Středolabská tabule). Nejvýše položené místo se nalézá v Brdech - Tok 865 m n. m. Nejnižší bod leží při Labi, které opouští kraj v nadmořské výšce 153 m v Mělnické kotlině.}

^{V důsledku rozdílné nadmořské výšky a nižší míry zalesnění má sever a východ teplejší klima než jih. Toto území je jednou z nejteplejších oblastí celé republiky a poskytuje tak vynikající podmínky pro zemědělství. Nejníže položené části kraje, Česká tabule a Pražská plošina, patří k teplé oblasti s dlouhým a suchým létem, mírnou a suchou zimou. Vyšší partie Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny patří do chladné oblasti s krátkým létem, mírně chladnými a vlhkými přechodnými obdobími a dlouhou mírnou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční srážkový úhrn se na většině území Středočeského kraje pohybuje mezi 500 až 600 mm. Zatímco nejvyšší srážkový úhrn (800-1 000 mm) nalezneme na vrcholcích Brd, typický srážkový stín Krušných hor a Českého středohoří s ročním průměrným úhrnem 450 mm se projevuje na Slánsku a Rakovnicku (umožňuje pěstování kvalitního chmele).}

^{Charakter přírodních podmínek hraje klíčovou roli pro lokalizaci zemědělské výroby. Střední Čechy mají v tomto směru oproti ostatním krajům výhodu. Především kvalitní půdy (černozemě), příhodné klima (teplá oblast s mírnou zimou), nízká svažitost terénu (rovina) a zdroj vody (možnost zavlažování při nedostatku srážek) řadí sever regionu (Polabí) do tzv. řepařské oblasti, která je vhodná k pěstování cukrovky, obilí, ovoce a zeleniny. Produkční schopnost zemědělské půdy se směrem k jihu a hlavně jihozápadu regionu vlivem především vyšší nadmořské výšky a nižší kvalitě půd (illimerizované a hnědé půdy) poněkud snižují.}

^{Středočeský kraj náleží do povodí řeky Labe, která nejen zásobuje města průmyslovou vodou, ale má i velký význam pro nákladní dopravu. Druhou nejdůležitější řekou je Vltava, která slouží dopravě, výrobě elektrické energie, rekreaci i jako zdroj pitné vody. Další dvojice řek - Berounka a Sázava - poskytují možnost krátkodobé rekreace. Jejich okolí je v některých místech až přetíženo množstvím chat a dalších rekreačních objektů. Zásobárnami pitné vody jsou především infiltrační území v povodí Jizery a vodárenská nádrž Švihov na Želivce. Největší vodní nádrží je Orlík (2 732 ha), jehož vody sice zasahují na území Jihočeského kraje, ale přehrada se nachází v okrese Příbram. Druhou největší přehradu představuje Švihov (1 670 ha) a třetí Slapy (1 392 ha).}

^{2.1.3. Obyvatelstvo a osídlení}

^{2.1.3.1. Demografický vývoj a geografie obyvatelstva}

^{K 31. 12. 1998 měl Středočeský kraj 1 108 465 obyvatel, tj. 10.7 % ČR. Od konce 70. let až do roku 1990 každoročně dochází k absolutnímu poklesu počtu obyvatel kraje (v některých letech až o 5 tisíc), a to jak přirozenou měnou, tak s výjimkou přelomu sedmdesátých a osmdesátých let i migrací. Porevoluční období v ČR doprovázejí i změny v chování obyvatelstva a střední Čechy samozřejmě netvoří výjimku. Spočívají především v oddalování vstupu do manželství provázeném nižší porodností. Současně se zvyšuje podíl počtu dětí narozených mimo manželství, jež žijí v neúplných rodinách, což může mít v budoucnu negativní důsledky. Ukazuje se, že většina mladé populace racionálně reaguje na změny životních podmínek a preferuje při startu do samostatného života spíše vytváření materiálních podmínek. Až do současnosti se tak neustále prohlubuje přirozený úbytek obyvatelstva kraje. Naštěstí je od roku 1992 tento nepříznivý vývoj korigován kladným migračním saldem kraje (hlavně z Prahy). Podle údajů za rok 1997 dokonce nastává obrat v celkové bilanci a počet obyvatel opět po dvou desetiletích zaznamenává mírný růst (o 0,7 osob na 1 000 obyvatel). V roce 1998 tento růst představoval již 2,3 osoby.}

^{Vývoj počtu obyvatel Středočeského kraje přirozenou a mechanickou měnou 1991-1997}

^{1991199219931994199519961997}

^{počet obyvatel k 31. 12.absolutně1 111 2441 110 1141 108 9351 108 0071 106 7381 105 2341 105 964}

^{roční změna počtu obyvatelabsolutně-2 872-1 130-1 179-928-1 269-1 504730}

^{narozeníabsolutně13 14712 60912 46810 85210 0449 3869 647}

^{zemřelíabsolutně15 04014 35514 20513 99014 03313 38413 288}

^{přirozená měnaabsolutně-1 893-1 746-1 737-3 138-3 989-3 998-3 641}

^{přistěhovalíabsolutně28 42029 18127 53024 90824 67023 63711 874}

^{vystěhovalíabsolutně29 39928 56526 97222 69821 95121 1687 503}

^{migrační saldoabsolutně-9796165582 2102 7192 4694 371}

^{narozenírelativně ( )11,811,411,29,89,18,58,7}

^{zemřelírelativně ( )13,512,912,812,612,712,112,0}

^{přirozená měnarelativně ( )-1,7-1,6-1,6-2,8-3,6-3,6-3,3}

^{přistěhovalírelativně ( )25,626,324,822,522,321,410,7}

^{vystěhovalírelativně ( )26,525,724,320,519,819,26,8}

^{migrační saldorelativně ( )-0,90,60,52,02,52,24,0}

^{Prameny: Okresy 1995, 1996, 1997, ČSÚ a Pohyby obyvatelstva 1991-1997, ČSÚ.}

^{Pohyb obyvatelstva (relativní údaje) za rok 1997}

^{SňatkyRozvodyŽivěZemřelíPotratyPřistě-Vystě-}

^{narozeníhovalíhovalí}

^{Benešov5,32,598,312,94,811,89,5}

^{Beroun5,73,288,312,75,013,48,0}

^{Kladno5,94,039,011,46,512,68,8}

^{Kolín5,73,038,512,25,014,510,0}

^{Kutná Hora5,22,998,411,65,311,09,1}

^{Mělník5,83,499,110,76,313,59,9}

^{Mladá Boleslav6,13,328,911,34,810,57,1}

^{Nymburk6,03,218,613,14,716,010,7}

^{Praha - východ5,83,278,412,75,320,815,2}

^{Praha - západ5,83,068,612,95,225,814,2}

^{Příbram5,72,729,111,35,08,89,1}

^{Rakovník6,53,239,312,76,013,511,7}

^{Středočeský kraj5,83,238,712,05,410,76,8}

^{Hl. m. Praha6,03,427,511,75,310,39,8}

^{Česká republika5,63,158,810,95,51,30,1}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{S údajem 8.7 živě narozených dětí na 1000 obyvatel se Středočeský kraj řadí těsně pod průměr ČR. 12 zemřelých na 1000 obyvatel, je sice nejvíce ze všech krajů ČR, nesmíme však zapomínat, že operujeme s hrubými mírami. Hrubá míra úmrtnosti musí být zákonitě vysoká kvůli relativně starému obyvatelstvu. Rozdíl obou hodnot ukazuje na úbytek obyvatelstva přirozenou měnou, který je v současnosti příznačný pro celou ČR. Skutečné měřítko úmrtnostních poměrů představuje naděje dožití při narození, její hodnota pro celý Středočeský kraj (muži 70 a ženy 77 let) mírně zaostává za průměrem ČR (u obou pohlaví o 0.3 roku). Ze srovnání jednotlivých okresů kraje vyplývá, že nejvyšší naději dožití má obyvatelstvo Prahy - východ a Kutné Hory a nejnižší Kladna a Rakovníku. Rozdíly jsou však minimální a pořadí okresů se v čase mění - zřejmě značně nahodile, protože jde o příliš malá území (malé vzorky). Důležitější je vývoj naděje dožití při narození celého Středočeského kraje.}

^{Ten se po roce 1989 vyznačuje poměrně značným růstem (ročně téměř o půl roku). Souvisí hlavně s dramatickým poklesem kojenecké a dětské úmrtnosti, kvalitnější diagnostikou a chirurgií, léčivy ze zahraničí (především na nemoci oběhového systému), snížením míry znečištění životního prostředí, zlepšením stravovacích návyků obyvatelstva.}

^{Středočeský kraj má hned po Praze nejstarší populaci v zemi, když průměrný věk dosahuje 38.6 let. Okresem s nejmladším obyvatelstvem je Příbram (37.6 roku), s nejstarším Praha - západ (39.1 roku), ten se tak řadí dokonce na druhé místo v celé ČR (po Praze s 40.3). Rozdíly mezi okresy nejsou v rámci kraje nijak dramatické. Podíl středočeského obyvatelstva mladšího 15 let tvoří 17.3 %, nad 60 let 19.0 %, což opět řadí kraj hned za Prahu. Demografické projekce, založené na předpokladu dalšího zvyšování naděje dožití při nízké úrovně porodnosti a minimální pravděpodobnosti jejího brzkého a hlavně výrazného zvýšení, předpovídají další stárnutí populace.}

^{Hustota zalidnění Středočeského kraje vykazuje vysokou míru diferenciace. Průměrná hustota zalidnění kraje (100 obyvatel na km2) zdaleka nedosahuje celostátní úrovně (131 obyvatel na km2). Hustěji zalidněno je okolí Prahy, především Kladensko, a pás území podél řek Labe a Jizery (místy přes 200 obyvatel na km2). Naopak existují oblasti s méně než 20 obyvateli na km2 (tj. hodnota typická pro horská pohraniční území např. v Sudetech), jako např. Jesenicko a Křivoklátsko v okrese Rakovník, Brdy (s vojenským výcvikovým prostorem), okolí Březnice a Nového Knínu na Příbramsku, území jižně od Vlašimi na Benešovsku, severně od Zruče nad Sázavou na Kutnohorsku či západně od Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku. Z okresů mají nejřidší zalidnění Příbram a Benešov s méně než 60 obyvateli na km2. V severní polovině kraje (hranice na spojnici Kladno - Kutná Hora) žijí více než 2/3 obyvatelstva.}

^{Základní charakteristika okresů k 31. 12. 1997}

^{Počet HustotaPočet Počet Počet obcíPočetPočet Počet}

^{obyvatelzalidněníobcí částíse statut.katastrálníchobyvatelobyvatel}

^{celkemna 1 km2obcíměstaúzemíve městechv okr. městě}

^{Benešov88 68859114561627845 43316 100}

^{Beroun75 30111486146511631 30317 705}

^{Kladno150 1052171001626144100 99371 737}

^{Kolín95 685113100194617149 11331 076}

^{Kutná Hora77 8608389297521943 85821 741}

^{Mělník94 91213370159613860 00219 745}

^{Mladá Boleslav112 173106122267819977 83144 473}

^{Nymburk81 4159390161614345 07114 823}

^{Praha - východ92 20115891170513742 848-}

^{Praha - západ76 18613080118711227 722-}

^{Příbram107 60366120367631462 58136 961}

^{Rakovník53 8355885143212322 27517 182}

^{Středočeský kraj1 105 9641001 1472 745682 094609 030291 543}

^{Hl. m. Praha1 200 4552 418113511121 200 4551 200 455}

^{Česká republika10 299 1251316 23414 93048713 0747 272 5464 631 580}

^{Poznámka: Ve 2. sloupci zprava jde o města ve smyslu městského statutu.}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{2.1.3.2. Osídlení}

^{Na území Středočeského kraje se v současnosti nachází celkem 1 147 obcí, z nichž 71 má statut města, a 2 745 částí obcí. Dnešní systém osídlení je výsledkem vlivu přírodních podmínek a dlouhodobého společenského vývoje. Severnější část kraje s úrodnějšími půdami a teplejším podnebím má převážně řidší síť sídel s větším počtem obyvatel, zatímco pro jižnější, členitější část kraje, zhruba od spojnice Rakovník - Beroun - Kutná Hora, je typická hustší síť s malými sídly.}

^{Velikostní skupiny obcí a obyvatelstva k 31. 12. 1997 (relativní)}

^{Struktura obcí a obyvatelstva v nich (%)}

^{počet obcí počet obyvatel}

^{do 499500-19992000-9999nad 10 000do 499500-19992000-9999nad 10 000}

^{Benešov69,323,75,31,817,625,724,332,5}

^{Beroun61,632,64,71,218,234,124,223,5}

^{Kladno64,027,07,02,011,216,813,758,3}

^{Kolín65,030,04,01,017,532,717,332,5}

^{Kutná Hora67,425,84,52,217,622,419,240,8}

^{Mělník52,941,41,44,310,030,03,057,0}

^{Mladá Boleslav77,915,65,70,818,012,629,739,6}

^{Nymburk66,726,74,42,220,124,520,734,7}

^{Praha - východ58,234,14,43,315,630,314,739,3}

^{Praha - západ43,845,011,3-13,043,443,6-}

^{Příbram70,823,35,00,818,021,426,234,3}

^{Rakovník71,825,91,21,222,136,59,531,9}

^{Středočeský kraj65,128,25,01,716,126,120,337,4}

^{Hl. m. Praha---100,0---100,0}

^{Česká republika59,930,27,82,18,317,119,555,1}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Dnešní průměrná středočeská obec má asi 1 000 obyvatel na rozloze 1 000 ha. Typická obec je pochopitelně menší, protože nejvíce obcí se koncentruje do skupiny 200-500 obyvatel. Sídelní strukturu Středočeského kraje charakterizuje především výrazná roztříštěnost. Po několika desítkách let integrací nejmenších obcí dochází od počátku 90. let k opačnému trendu. Rozdělování obcí vede ke vzniku velmi malých vesnic, které budou jen stěží schopny trvalé existence. Nejmenšími obcemi ČR k 31. 12. 1997 byly Nemíž a Ostrov v okrese Benešov s pouhými 18 obyvateli! Právě na Benešovsku zaznamenáváme snad nejvyšší míru rozdrobenosti sídelní struktury (8 obcí pod 50 obyvatel). Mezi další okresy v tomto ohledu patří Mladá Boleslav, Kutná Hora, Příbram a Rakovník. Řada nejmenších obcí se změnila ve víceméně rekreační. Ale i ve větších obcích, zejména v okolí Prahy v atraktivním přírodním prostředí, převyšuje počet rekreačních objektů (chalup, rekreačních domků a chat) počet domů k bydlení - jde zejména o okresy Praha - západ, Praha - východ, Benešov a Beroun.}

^{Se zvláštním postavením Středočeského kraje jako regionu bez vlastního krajského města, pro nějž funkci plní ve většině aktivit hlavní město Praha, a dvou okresů bez okresních měst, souvisí i postavení kraje v zastoupení městského obyvatelstva. Kraj je nejméně urbanizovaným v ČR: ve všech 71 městech žije 56 % obyvatelstva, z toho v 10 okresních 26 % obyvatelstva kraje. Na převážné části území kraje neustále pokračuje urbanizační proces a v 90. letech dochází k jeho významné akceleraci. U většiny menších obcí (zvláště do 500 obyvatel) dochází k vylidňování směrem do měst, některé vesnice získávají městský statut. Od sčítání 3. 3. 1991 do 31. 12. 1997 získalo statut města 10 obcí (Bystřice a Sedlec-Prčice na Benešovsku, Zdice a Žebrák na Berounsku, Týnec nad Labem na Kolínsku, Sázava na Kutnohorsku, Veltrusy na Mělnicku, Nový Knín na Příbramsku a Klecany v okrese Praha - východ). Pouze přesun jejich populace z kategorie venkovského do městského obyvatelstva se podílel 2 procentními body na zvýšení míry urbanizace kraje.}

^{Vývoj počtu obyvatel a podílu městského obyvatelstva Středočeského kraje}

^{1970198019911998}

^{počet obyvatel celkem1 129 5461 151 2651 112 8821 105 964}

^{počet obyvatel ve městech485 194553 988564 462609 030}

^{počet obyvatel na venkově644 352597 277548 420496 934}

^{podíl městského obyvatelstva (%)43,048,150,755,7}

^{podíl venkovského obyvatelstva (%)57,051,949,344,3}

^{Poznámka: Čísla za roky 1970, 1980, 1991 pocházejí ze sčítání, pro rok 1998 pak k 31. 12.}

^{Prameny: ČSÚ a Sčítání lidu, domů a bytů 1991(Středočeský kraj), ČSÚ.}

^{Především v těsném zázemí Prahy dnes dochází k tzv. suburbanizačnímu procesu. Ten je provázen stále větším a druhově rozmanitějším počtem městských funkcí do zázemí. Pražany, především ty movitější, kteří se stěhují do lepšího prostředí (řada obcí začíná plnit funkci obytných satelitů Prahy), postupně následují (někdy naopak předcházejí) některé druhy občanského vybavení a služeb a nakonec i perspektivní pracoviště (např. velkosklady a hypermarkety).}

^{Města Středočeského kraje nad 10 000 obyvatel k 31. 12. 1997}

^{Pořadíměsto počet obyvatelokres}

^{1.Kladno71 737KL}

^{2.Mladá Boleslav44 473MB}

^{3.Příbram36 961PB}

^{4.Kolín31 076KO}

^{5.Kutná Hora21 741KH}

^{6.Mělník19 745ME}

^{7.Kralupy nad Vltavou17 789ME}

^{8.Beroun17 705BE}

^{9.Rakovník17 182RA}

^{10.Neratovice16 589ME}

^{11.Benešov16 100BN}

^{12.Slaný15 747KL}

^{13.Brandýs nad Labem-Stará Boleslav15 399PH}

^{14.Nymburk14 823NB}

^{15.Poděbrady13 411NB}

^{16.Vlašim12 707BN}

^{17.Říčany10 636PH}

^{18.Čelákovice10 212PH}

^{19.Čáslav10 052KH}

^{Pramen: Malý lexikon obcí 1998, ČSÚ.}

^{2.1.4. Struktura a využití území}

^{Z území Středočeského kraje připadá na zemědělskou půdu 61 % (tj. nejvíce ze všech krajů ČR), z toho na ornou 51 procentního bodu. Nejvíce kvalitní orné půdy se nachází v Polabí (v okrese Nymburk přes 92 % zemědělské půdy). Produkční schopnost půd závisí na půdně klimatických podmínkách a zásobě živin, nejvyššího ocenění (nad 70 bodů) dosahují půdy na Kolínsku, Nymbursku, Mladoboleslavsku a Mělnicku. Relativně nejrozsáhlejší plochy ovocných sadů nalezneme v těsném okolí Prahy (asi desetina zemědělské půdy okresů Praha - západ a Praha - východ). Významnější rozlohy luk a pastvin můžeme zaznamenat především v jižní části kraje: okres Příbram 25 %, Benešov 18 % a Beroun 17 % zemědělské půdy. Jistě důležité jsou chmelnice na okrese Rakovník (přes 5 %), za zmínku stojí i vinice okresu Mělník (1.3 % rozlohy zemědělské půdy). Lesní pozemky představují 28 % z území kraje a nacházejí se především v jeho jižní části. Rozsáhlejší lesní porosty se vyskytují hlavně na Dobříšsku, Rožmitálsku a Křivoklátsku.}

^{Území - struktura druhů pozemků k 31. 12. 1997}

^{v tom}

^{Celková zemědělská půda v hanezemědělská půda v ha}

^{výměrav tom v %v tom v %}

^{území v ha celkemorná zahrady louky achmeln. celkemlesnívodnízastav.ostatní}

^{půdaa ovocnépastvinya vinicepoz.plochyplochy aplochy}

^{sadynádvoří}

^{Benešov150 29894 29477,83,818,40,056 00572,55,93,717,8}

^{Beroun66 19135 05876,06,617,30,031 13275,82,84,017,4}

^{Kladno69 14848 52190,45,72,91,020 62757,93,39,429,4}

^{Kolín84 61660 28287,67,84,60,024 33361,16,38,024,6}

^{Kutná Hora93 72461 23883,06,110,90,132 48669,45,35,519,8}

^{Mělník71 23946 99389,05,54,21,324 24557,06,16,830,1}

^{Mladá Boleslav105 77766 52287,45,07,60,039 25571,03,65,220,2}

^{Nymburk87 60261 25992,33,93,80,026 34357,08,17,227,7}

^{Praha - východ58 41141 12885,19,35,60,017 28355,54,48,731,4}

^{Praha - západ58 62834 85881,911,07,10,023 76967,35,05,122,6}

^{Příbram162 80070 77771,53,924,60,092 02378,44,71,915,0}

^{Rakovník93 02948 83484,43,27,05,444 19581,32,92,912,8}

^{Středočeský kraj1 101 461669 76483,55,610,40,6431 69870,44,84,720,1}

^{Hl. m. Praha49 64021 35273,722,24,10,028 28817,23,816,362,7}

^{Česká republika7 886 5694 279 71472,24,922,30,63 606 85573,04,43,619,0}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Novým problémem se stává skutečnost, že část pozemků zůstává neobdělána. Snad nejkritičtější situace v tomto směru je na Podbrdsku a Křivoklátsku. Celková rozloha úhorů činí ve Středočeském kraji více než 4 000 ha, vyšších hodnot dosahují jen Severočeský a Západočeský kraj. Průměrně v ČR stojí 1 m2 zemědělské půdy 5 Kč, ve středních Čechách o korunu více, z toho na Kolínsku 8.50 Kč.}

^{2.1.5. Bydlení a domácnosti}

^{Na konci roku 1996 bylo ve Středočeském kraji registrováno více než 235 tisíc trvale obydlených domů, z toho 212 tisíc rodinných. Trvale obydlených bytů bylo zaznamenáno celkem 399 tisíc, z toho 58.5 % v rodinných domcích, což je nejvíce ze všech krajů (průměr ČR 41.2 %). Na jeden byt v průměru připadá 2.8 osoby (tj. celorepublikový průměr), při pohledu na jednotlivé okresy se tato hodnota pohybuje od 2.7 do 2.9. Nejvyšší podíl počtu bytů v rodinných domcích na celkové sumě trvale obydlených bytů zjišťujeme v okolí Prahy (okres Praha - západ 77 %), nejnižší podíl pak v okrese Kladno (46 %) a Mladá Boleslav (51 %). Souvisí to pochopitelně s velikostí okresní metropole, respektive s mírou industrializace a urbanizace (investiční výstavba v 70. a 80. letech).}

^{Bytová výstavba v roce 1997}

^{Stavby pro bydlení (včetně nástaveb, vestaveb, přístaveb)}

^{zahájené bytydokončené bytyrozestavěné bytyobyt. plocha na 1 dok. byt v m2Počet dokonče-}

^{z tohoz tohoz tohoz toho ných bytů na}

^{celkemrodinnécelkemrodinnécelkemrodinnécelkemrodinné10 000 obyvatel}

^{domy*domy*domy*domy *19961997}

^{Benešov287154224981 21888256,078,918,225,2}

^{Beroun173135137731 21894566,084,19,618,2}

^{Kladno20211178631 04254497,9107,02,05,2}

^{Kolín219871456861745663,081,28,915,2}

^{Kutná Hora179832816263841553,881,614,136,1}

^{Mělník171101785567641987,598,08,28,2}

^{Mladá Boleslav3391832211011 19567269,887,010,319,7}

^{Nymburk258127776164942688,391,78,19,5}

^{Praha - východ7245073692611 8271 32495,5111,737,340,0}

^{Praha - západ8997183263042 4211 969107,7110,542,442,9}

^{Příbram325193195741 08456763,992,214,118,1}

^{Rakovník15337903571738364,295,38,516,7}

^{Středočeský kraj3 9292 4362 2211 25513 3029 00277,098,714,320,1}

^{Hl. m. Praha5 7429441 83363910 3892 83383,0109,116,015,2}

^{Česká republika29 59212 52115 1596 50686 44547 77068,792,912,214,7}

^{* bez nástaveb, přístaveb, vestaveb}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{V intenzitě bytové výstavby, měřené počtem dokončených bytů na 10 000 obyvatel, se Středočeský kraj v období 1996-1997 řadí průměrnou roční hodnotou 17.2 na první příčku (průměr za ČR 13.5). Doslova stavební boom prožívá v důsledku suburbanizačního procesu v tomto ohledu těsné zázemí Prahy (okres Praha - západ 42.7, Praha - východ 37.7), zatímco k útlumu dochází v okrese Kladno (3.6, tj. třetí nejhorší okres v republice). Toto konstatování by platilo i v případě měr užívajících počty zahájených nebo rozestavěných bytů.}

^{Velmi významnou roli hraje především díky atraktivitě přírodního prostředí a blízkosti Prahy tzv. druhé bydlení, tj. objekty individuální rekreace (chalup, rekreačních domků a chat). Na 100 trvale obydlených domů jich připadá v okrese Praha - západ 114, Praha - východ 68 a Benešov 63, tzn. tři nejvyšší příčky v celé ČR (průměr 25). V poslední době však dochází k stále častější transformaci rekreačních objektů na objekty trvalého bydlení.}

^{2.2. INFRASTRUKTURA}

^{2.2.1. Dopravní infrastruktura}

^{Celý dopravní systém středních Čech je výrazně ovlivněn polohou hlavního města v centru kraje. Hlavní dopravní trasy vedoucí tímto regionem proto byly po staletí budovány tak, že vytvářely paprskovitou síť se středem v Praze. Rovněž dopravní tahy, jak soukromé tak veřejné dopravy, jsou v převažující míře dostředné. Na druhou stranu se dostatečně nerozvinulo propojení velkých středočeských měst po okruhu, tzn. ne přes Prahu. Dopravní systém kraje má s výjimkou Prahy nejrozsáhlejší a nejhustší síť a intenzitu dopravy v celé republice.}

^{2.2.1.1. Silniční síť}

^{Hustotou silniční sítě se Středočeský kraj řadí na 2. místo v ČR hned za Prahu. Přes území kraje vedou tři dálnice (D1 Praha - Brno, D5 Praha - Plzeň a D11 Praha - Poděbrady) a dalších osm důležitých silnic 1. třídy, které spojují ostatní kraje s metropolí země. Oblastí prochází prakticky i celá mezinárodní přeprava ve směru západ - východ, a to zejména nákladní a kamionová. Nezanedbatelným je rovněž turistický tranzit přes toto území, zvláště v letním období.}

^{Průměrná intenzita dopravy v úsecích nejdůležitějších silničních tahů}

^{silniceúsekceloroční průměr počtu vozidel za 24 hodin v tisících}

^{D1Praha - Zruč nad Sázavou22 - 53}

^{D5Praha - Zdice20 - 27}

^{D8Praha - Ústí nad Labem 7 - 16}

^{D11Praha - Poděbrady13 - 16}

^{R 6Praha - Kladno 8 - 13}

^{R 7Praha - Louny 8 - 17}

^{R 10Praha - Mladá Boleslav14 - 20}

^{Pramen: Odhad na základě dat MDS ČR za rok 1998.}

^{Rychlým růstem počtu automobilů po roce 1990 dochází k výraznému zvýšení významu individuální dopravy. Ten je pochopitelně doprovázen značnými změnami zátěžových proudů a útlumem veřejné dopravy. Současná silniční síť Středočeského kraje tak sice dobře vyhovuje svou hustotou, nikoli však kapacitou především na hlavních tazích. Dalším obecným problémem silniční infrastruktury je stále se snižující kvalita povrchu vozovek, daná neúměrným zatížením a výstavbou inženýrských sítí při nedostatečné míře investic do oprav. Přetrvávají také závady směrové a šířkové. Rovněž špatný technický stav řady mostů začíná být varující.}

^{Hromadnou přepravu osob po silnici zajišťuje řada soukromých dopravců a v okresech Praha - západ, Praha - východ a Beroun částečně také autobusy pražské MHD. Po letech omezování a rušení autobusových linek dochází k jejich stabilizaci.}

^{2.2.1.2. Železniční síť}

^{Na třinácti hlavních železničních rychlíkových tratích, vedoucích přes Středočeský kraj, leží všechna jeho okresní města. Železniční přeprava je velmi důležitá pro dojížďku za prací do Prahy i pro její zásobování. Například elektrifikovaná trať Praha - Kolín (největší železniční uzel na území kraje) patří k nejfrekventovanějším v České republice v nákladní i osobní přepravě. V poslední době je věnována značná pozornost modernizaci 4 tranzitních koridorů, - územím Středočeského kraje vedou tři z nich:}

^{I. koridor Berlín - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - Vídeň/Bratislava}

^{III. koridorNorimberk - Cheb - Plzeň - Praha - Olomouc - Ostrava - Žilina}

^{IV. koridorBerlín - Děčín - Praha - Veselí nad Lužnicí - Horní Dvořiště - Linec/}

^{/České Velenice - Vídeň}

^{V současné době je privatizováno (pronajato) v ČR celkem 15 regionálních tratí, na území Středočeského kraje se nenachází žádná z nich. K největším problémům železniční dopravy kraje patří značný pokles jejího podílu na celkovém přepravním objemu a nevyhovující technický stav infrastruktury i vozového parku.}

^{Novým trendem ve větších městech, případně v příměstských oblastech velkých aglomeračních center, se stává zavádění integrovaného dopravního systému hromadné dopravy (IDS). Tyto systémy integrují všechny dostupné druhy veřejné dopravy s preferencí kolejové. Z celkových 9 v ČR zasahuje na území Středočeského kraje pouze pražská.}

^{Územní prognóza pražského regionu do budoucna předpokládá přechod na systém regionální železniční dopravy fungující např. v Německu. Ten tvoří vlaky S-bahn (příměstská intervalová doprava) a R-bahn (regionální doprava s dosahem 40-60 km od hlavního města).}

^{2.2.1.3. Ostatní druhy dopravy}

^{Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko - vltavská vodní cesta, kterou tvoří Labe od Chvaletic po státní hranici s Německem a Vltava v úseku Slapy - Mělník (soutok s Labem). Středočeským krajem tudíž prochází asi 3/4 délky této cesty. Své využití nachází především při přepravě surovin.}

^{Nejbližším veřejným mezinárodním letištěm je Praha - Ruzyně. Kromě jednoho neveřejného mezinárodního letiště ve Vodochodech se na území kraje nachází asi 20 malých civilních (většinou sportovních) a vojenských letišť (nejdůležitější výhradně vojenské v Čáslavi).}

^{2.2.2. Technická infrastruktura}

^{2.2.2.1. Energetické sítě}

^{Regionální konečná spotřeba energie je v ČR značně diferenciovaná. Středočeský kraj zaujímá druhou příčku v konečné spotřebě energie měřené absolutně (15 %, 1. Severomoravský kraj 24 %) a první při relativním srovnání (155 GJ na obyvatele, 2. Severomoravský kraj 140 GJ/obyv.). Z celkové spotřeby paliv a energie ve středních Čechách tvoří tuhá paliva 37 %, kapalná paliva 45 %, plynná paliva 6 %, elektřina 3.5 % a dodávané teplo 8.5 %.}

^{Středočeský kraj má druhou nejvyšší spotřebu elektrické energie na obyvatele hned za Severočeským krajem. Především vlivem rozvoje elektrického vytápění se v první polovině devadesátých let neustále zvyšoval podíl odběru maloodběratelů (domácností) na úkor průmyslových velkoodběratelů. Tento poměr se od roku 1996 udržuje na konstantní úrovni, když velkoodběratelé mají mírnou převahu. Celková spotřeba kraje se však v podstatě nemění (5.8 MWh na obyvatele v roce 1990 a 5.9 v roce 1996). Kromě již zmíněného Severočeského kraje (6.8 v roce 1990 a 6.7 v roce 1996) a Jihomoravského kraje (3.6 v roce 1990 a 3.7 v roce 1996) zaznamenáváme u středních Čech nejnižší dynamiku vývoje.}

^{V přehledu nadřazené elektrorozvodné soustavy figurují následující středočeské uzlové transformace:}

^{soustava 400/110 kVTýnec nad Labem (okres Kolín)}

^{soustava 220/110 kVMilín (okres Příbram)}

^{soustava 400/220/110 kVČechy střed (okres Praha - východ)}

^{Na území Středočeského kraje se nacházejí 3 významné elektrárny (3. největší tepelná a 2. a 3. největší vodní v ČR).}

^{elektrárnaokresinstalovaný výkon (MW)využitelný výkon (MW)druh}

^{Mělník II. a III.Mělník12701270uhelná}

^{OrlíkPříbram364364vodní}

^{SlapyPraha - západ144144vodní}

^{Dodávky tepla do centralizovaných systémů zajišťují ČEZ a. s., veřejné zdroje (např. samostatné teplárenské společnosti, zdroje ve vlastnictví obcí, majitelů bytového fondu atd.) a závodní zdroje. Typickým rysem teplárenství je jeho převážně místní charakter. Prakticky nedochází k vytváření rozsáhlejších sítí, spíše výjimečně se uskutečňují přenosy i na vzdálenost několika desítek km. Jeden takový se nachází ve středních Čechách, a to přenos tepelné energie z elektrárny Mělník do Prahy na vzdálenost asi 30 km.}

^{Mezi nejdůležitější středočeské soustavy centralizovaného zásobování teplem patří: Energotrans a. s. (Mělník a někteří spotřebitelé podél trasy do Prahy), Beroun, Kladno, Kolín (zásobovaný hlavně z Elektrárny Kolín a. s.), Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav, Neratovice, Příbram, Týnec nad Sázavou, Zruč nad Sázavou a Slaný. Pokrývají dodávkami z jednoho či více spolupracujících zdrojů větší nebo menší území v závislosti na velikosti zásobovaných lokalit, průmyslové činnosti a technických možnostech zdrojů. Převážná většina těchto systémů pracuje na bázi horké vody, některé na bázi páry. Celkový počet průmyslových a komunálních kotelen a výtopen jde do stovek.}

^{Územím Středočeského kraje prochází tranzitní plynovod. V Kouřimi na Kolínsku se nachází kompresorová stanice (jedna ze 6 v ČR). Středočeská plynárenská a. s. spravuje celkem více než 1 000 km vysokotlakých plynovodů, téměř 2 000 km středotlakých plynovodů, celková délka místních sítí dosahuje 2 000 km a zásobuje plynem cca 180 000 obyvatel. Plynofikováno je 50 ze 76 obcí se 2 000 a více obyvateli, z měst nad 5 000 obyvatel nemají rozvod plynu pouze v Sedlčanech a v Týnci nad Sázavou. Především vlivem plynofikace (v menší míře i elektrifikace) dochází k pozvolnému poklesu spotřeby tuhých paliv. Významný podíl na výrobě tepla má vzhledem k charakteru zástavby v kraji individuální vytápění.}

^{Vybavenost obcí nad 2 000 obyvatel k 31. 12. 1998}

^{obecokrespočetkanavodo-plyno-obecokrespočetkana-vodo-plyno-}

^{ob. 97lizacevodfikaceob. 97lizacevodfikace}

^{BerounBE17 705anoanoanoČeský BrodKO6 935neanoano}

^{HořoviceBE6 488anoanoanoKolínKO31 076neanoano}

^{KomárovBE2 476neanoneKostelec nad Č. LesyKO3 275anoanone}

^{Králův DvůrBE5 498anoanoanoPečkyKO4 244anoanoano}

^{ZdiceBE3 762anoanoanoVelký OsekKO2 139neanone}

^{BenešovBN16 100anoanoanoBakov nad JizerouMB4 380anoanoano}

^{BystřiceBN3 889anoanoneBělá pod BezdězemMB4 812anoanone}

^{ČerčanyBN2 543anoanoneBenátky nad JizerouMB6 724anoanoano}

^{NeveklovBN2 344anoanoneDobroviceMB2 998neanone}

^{Sedlec-PrčiceBN3 011anoanoneDolní BousovMB2 329anoanone}

^{Týnec nad SázavouBN5 226anoanoneKosmonosyMB3 573anoanoano}

^{VlašimBN12 707anoanoanoMladá BoleslavMB44 473anoanoano}

^{VoticeBN4 500anoanoneMnichovo HradištěMB8 542anoanoano}

^{ČáslavKH10 052anoanoanoBřeznicePB3 685anoanone}

^{Kutná HoraKH21 741anoanoanoDobříšPB7 852anoanoano}

^{SázavaKH3 788anoanoanoJincePB2 249anoanone}

^{Uhlířské JanoviceKH3 073anoanoneMilínPB2 023anoanone}

^{VrdyKH2 887anoanoanoPříbramPB36 961anoanoano}

^{Zruč nad SázavouKH5 204anoanoanoRožmitál pod Třemš.PB4 361anoanone}

^{BuštěhradKL2 268neanoanoSedlčanyPB8 012anoanone}

^{KladnoKL71 737anoanoanoBrandýs n. L.-St. Bol.PH15 399anoanoano}

^{LibušínKL2 411anoanoneČelákovicePH10 212anoanoano}

^{SlanýKL15 747anoanoanoKamenicePH2 557anoanoano}

^{StochovKL5 293anoanoanoMnichovicePH2 055anoanone}

^{TuchloviceKL2 071anoanoanoOdolena VodaPH4 344anoanone}

^{UnhošťKL3 581anoanoanoŘíčanyPH10 636anoanoano}

^{VelvaryKL2 932neanoanoÚvalyPH4 617anoanoano}

^{ZloniceKL2 042neanone Černošice PZ 4 400 ano ano ano}

^{Kostelec nad LabemME2 871anoanoanoDobřichovicePZ2 676anoanone}

^{Kralupy nad VltavouME17 789anoanoanoHostivicePZ4 111anoanoano}

^{MělníkME19 745anoanoanoJílové u PrahyPZ3 306anoanone}

^{NeratoviceME16 589anoanoanoLibčice nad VltavouPZ3 193anoanoano}

^{Lysá nad LabemNB8 431anoanoanoMníšek pod BrdyPZ4 131anoanoano}

^{Městec KrálovéNB2 970anoanoanoRoztokyPZ5 711anoanoano}

^{MiloviceNB2 314anoanoneRudnáPZ2 826anoanoano}

^{NymburkNB14 823anoanoanoŘevnicePZ2 870anoanoano}

^{PoděbradyNB13 411anoanoanoNové StrašecíRA5 093anoanoano}

^{SadskáNB3 122anoanoneRakovníkRA17 182anoanoano}

^{Pramen: Malý lexikon obcí 1998, ČSÚ.}

^{2.2.2.2. Vodohospodářské sítě}

^{Do infrastruktury vodního hospodářství patří především zásobování pitnou vodou - vodárenství, zásobování vodou průmyslu, zemědělství (závlahy), energetiky (chladící voda), vodní elektrárny, vodní doprava a užívání vody pro rekreaci a vodní sporty.}

^{Veřejné vodovody, kanalizace a čištění odpadních vod}

^{podíl obyvatelstvapodíl obyvatelstvapodílpočetkapacita}

^{s napojeníms napojenímčištěnýchČOVČOV}

^{na veřejnouna veřejnýodpadních1993m3/den}

^{kanalizaci 1996 (%)vodovod 1996 (%)vod 1993 (%)1993}

^{Benešov39,159,288,21213 902}

^{Beroun43,871,797,3510 023}

^{Kladno59,386,499,4626 574}

^{Kolín41,258,30,7120}

^{Kutná Hora45,759,7100,01015 564}

^{Mělník56,994,595,0922 260}

^{Mladá Boleslav60,885,898,1822 377}

^{Nymburk48,753,838,275 519}

^{Praha - východ51,560,668,868 073}

^{Praha - západ20,149,3100,0157 394}

^{Příbram60,470,687,81431 516}

^{Rakovník41,962,595,957 110}

^{Hl. m. Praha95,599,8100,015756 727}

^{Středočeský kraj49,770,584,298170 332}

^{Česká republika73,586,087,56772 826 143}

^{Prameny: Vodovody a kanalizace ČR, ČSÚ a Moderní obec (březen 1996).}

^{Rozsah zásobování obyvatelstva kraje pitnou vodou z veřejných vodovodů zřejmě zaostává za celorepublikovým průměrem (v roce 1997 70.5 % obyvatelstva, průměr ČR 86.0 %), což souvisí se způsobem bydlení (tj. převahou rodinných domků s vlastními studnami). Většinu základního zásobování zajišťuje Vodárenská soustava střední Čechy, jejími hlavními zdroji jsou nádrž Švihov na Želivce a Káraný na Jizeře. Starou bolest - ztráty ve vodovodních sítích - se stále nedaří odstranit.}

^{Základní podmínkou pro důslednou ochranu životního prostředí při využití vodního potenciálu v území představuje systém veřejných kanalizací se zakončením na čistírnu odpadních vod (ČOV). Stav Středočeského kraje v tomto ohledu se jeví jako nejnepříznivější ze všech, když více než polovina obyvatelstva (50.3 %, průměr ČR činí 26.5 %) není stále na kanalizaci připojena. Pokud jde o napojení obyvatelstva kraje na ČOV, je podíl jen 43 % (průměr ČR 66.5 %). Při pohledu na statistiku jednotlivých okresů z roku 1993 se jeví jako doslova katastrofální stav Kolína, kde ani celé 1 % odpadních vod není čištěno! Spíše však půjde o chybu statistiky.}

^{Celkem 5 %, tj. 33 tisíc ha zemědělské půdy Středočeského kraje se zavlažuje. Jedná se především o úrodné Polabí, které patří k oblastem s relativně nízkým úhrnem srážek. Větší podíl rozlohy zavlažované zemědělské půdy se vyskytuje jen v Severočeském (5.5 %) a hlavně Jihomoravském kraji (7.2 %), průměr ČR činí 3.6 %.}

^{2.2.2.3. Spojové sítě}

^{Spojové sítě, provozované společnostmi SPT Telecom a. s. Praha (pevná), EuroTel Praha s. r. o. a Radiomobil a. s. Praha (obě mobilní), se nacházejí ve stadiu mohutného rozvoje a představují evidentně nejméně problematickou oblast technické infrastruktury. V počtu hlavních telefonních stanic na 100 obyvatel se s hodnotou 26 nachází Středočeský kraj pod průměrem ČR (31), který významně ovlivňuje vysoká míra telefonizace Prahy (57), protože hodnoty ukazatele pro ostatní kraje se pohybují mezi 23 a 30.}

^{2.3. POZEMKY A OBJEKTY K PODNIKÁNÍ}

^{Neustálý proces restrukturalizace hospodářství se neobejde bez požadavku na nové plochy. Jedná se o nově vznikající hospodářské aktivity nebo rozšiřování v regionu již existujících. Nabídka pozemků a objektů k podnikání je jistě velmi pestrá, a to jak velikostí plochy, tak kvalitou (možnost napojení na infrastrukturu). Počty nabízených ploch (nehledě na velikost a kvalitu) se u území jednotlivých okresů kraje pohybují od 9 (Beroun a Příbram) až po 49 (Mladá Boleslav) a 52 (Kutná Hora).}

^{2.4. HOSPODÁŘSTVÍ}

^{2.4.1. Struktura ekonomické aktivity obyvatelstva}

^{Přechod ČR od centrálně plánovaného hospodářství k systému tržní ekonomiky s sebou přinesl zásadní změny. V období netržní ekonomiky byla ekonomická aktivita obyvatelstva vysoká, týkala se zejména žen a osob v poproduktivním věku. Rovněž její struktura byla spíše orientována na primér (13.1 % v roce 1989) a sekundér (48.5 %) než na terciér (38.4 %). Nastolení nových ekonomických podmínek donutilo státní podniky projít potřebnou restrukturalizací.}

^{Podíly počtů pracovníků v národním hospodářství podle odvětví k 31. 12. 1994 a 1996 v %}

^{zemědělství a lesnictvíprůmyslstavebnictvíslužby}

^{19941996199419961994199619941996}

^{Benešov14,310,231,129,79,49,645,250,5}

^{Beroun6,46,342,239,58,17,043,347,2}

^{Kladno3,83,541,536,59,09,345,750,7}

^{Kolín8,36,134,732,19,08,948,052,9}

^{Kutná Hora12,410,337,535,110,08,840,145,8}

^{Mělník5,94,737,738,110,810,045,647,2}

^{Mladá Boleslav7,85,848,748,37,96,435,639,5}

^{Nymburk8,47,130,026,99,19,352,556,7}

^{Praha - východ7,05,333,630,310,411,649,052,8}

^{Praha - západ6,55,831,726,712,812,249,055,3}

^{Příbram11,110,031,129,59,79,848,150,7}

^{Rakovník16,411,431,332,26,57,445,849,0}

^{Středočeský kraj8,76,936,734,69,39,145,349,4}

^{Hl. m. Praha0,30,317,316,410,29,472,273,9}

^{Česká republika6,86,034,632,29,08,849,653,0}

^{Prameny: Okresy ČR 95 a 97, ČSÚ.}

^{I ve Středočeském kraji prošla struktura pracovních sil v souladu s obecně platnými trendy převratnými změnami a stále se přizpůsobuje poptávce na trhu práce. V první řadě dochází k významnému poklesu zaměstnanosti v zemědělství, mírnému poklesu v průmyslu i ve stavebnictví a jejich přesunu do sektoru služeb.}

^{Míra zaměstnanosti v zemědělství zůstává i přes svůj značný pokles stále nad celorepublikovým průměrem, a to ani ne tak kvůli vynikajícím přírodním podmínkám Polabí, ale z důvodu nižší industrializace jihu Kutnohorska a převážné části Benešovska, Příbramska a Rakovnicka. Těžiště průmyslové zaměstnanosti se především díky automobilovému gigantu Škoda Auto nachází v okrese Mladá Boleslav, jemuž sekundují Kutná Hora, okresy Beroun, Mělník a stále ještě Kladno i přes své zdecimované ocelářství. Nejnižším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného v průmyslu se vyznačuje okres Praha - západ, což souvisí s výraznou stavební aktivitou a hlavně službami (blízkost Prahy, tzn. různé obchodní činnosti, zvláště s nemovitostmi, a výzkumné ústavy). Mezi další regiony s vysokou mírou zaměstnanosti ve službách patří okresy Kolín a Nymburk, coby významné dopravní uzly, a Praha - východ, která se v tomto směru velmi podobá Praze - západ. Celkově podprůměrná míra zaměstnanosti ve službách (zvláště v sektoru peněžnictví a pojišťovnictví s jen 1.1 %) se dá vysvětlit tím, že řadu služeb vyšší kategorie zajišťuje Praha.}

^{2.4.2. Charakteristika odvětví}

^{2.4.2.1. Zemědělství a lesnictví}

^{Zemědělská výroba (včetně lesnictví, myslivosti a rybářství se v ČR vyznačuje nejnižším podílem na tvorbě HDP (cca 3 %) i na zaměstnaném obyvatelstvu (pod 5 %), z ekonomického hlediska tak představuje nejméně důležitý sektor, na který se de facto doplácí. Plní však jiné těžko zastupitelné funkce jako možnost obživy značné části venkovského obyvatelstva či udržování kulturní krajiny. Na rozdíl od zbytku hospodářství má svá výrazná specifika (handicapy), především biologická. Nedokáže svou nabídkou reagovat na změnu poptávky na trhu tak pružně, jako např. průmysl v horizontu dnů a týdnů, ale spíše mnoha měsíců či celého roku. Dalším důvodem zaostávání za ostatními hospodářskými sektory jsou limity výnosnosti (opět víceméně biologická danost) i přes použití nejvyspělejších technologií. Typickým rysem je rovněž téměř fatální závislost na počasí (hlavně u rostlinné výroby). Lesy lze chápat nejen jako obnovitelný přírodní zdroj (dřevní hmota), ale také jako základní, nenahraditelnou a především neimportovatelnou složku životního prostředí.}

^{Absolutní počty pracovníků v zemědělství a lesnictví k 31. 12.}

^199419951996

^{Praha hlavní město1 9612 0632 135}

^{Středočeský kraj35 99630 87130 510}

^{Česká republika312 563293 495289 709}

^{Pramen: Okresy ČR 1995, 1996 a 1997, ČSÚ.}

^{Osevní plochy k 31. 5. 1997}

^{Osevní plocha v ha}

^{obilovinz tohokukuřice}

^{celkempšenicežitabramborcukrovkyna zelenořepkyluskovin}

^{Benešov39 51516 4273 5022 861 -7 8847 2741 452}

^{Beroun14 9277 184 .148 .2 6342 123167}

^{Kladno29 25715 863 .3654 0412 1572 1301 144}

^{Kolín31 53217 8175257023 3884 6773 626478}

^{Kutná Hora29 35715 2066955202 4915 4624 890695}

^{Mělník24 76613 2817701 3583 1352 1832 931330}

^{Mladá Boleslav30 06217 9371 6951 7077 0965 6403 410670}

^{Nymburk34 18516 8585921 4544 0404 6602 745624}

^{Praha - východ21 49111 9844195582 5741 9853 427384}

^{Praha - západ16 4478 9384096151 0651 9722 857524}

^{Příbram29 26512 7871 913947 -5 6454 479171}

^{Rakovník22 39612 088131346 .3 8973 331630}

^{Středočeský kraj323 201166 37110 93211 58028 47948 79643 2227 269}

^{Hl. m. Praha9 2005 261 .6978191971 304244}

^{Česká republika1 696 325834 13775 74072 83994 498269 213229 76751 636}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Díky přírodním podmínkám (převážně kvalitní půdy, příhodné podnebí, dostatečné vodní zdroje, většinou nízká svažitost terénu) mají střední Čechy jedinečné podmínky příhodné pro zemědělství. Z pohledu rozdělení obhospodařované zemědělské půdy do výrobních oblastí tvoří asi 2/3 rozlohy tzv. řepařská oblast (tj. Polabí), zbytek zabírají přibližně rovným dílem obilnářská a bramborářská oblast (jižní část kraje).}

^{Rostlinná výroba se na celém území kraje zaměřuje na pěstování obilovin (hlavně pšenice a sladovnický ječmen). Brambory a se pěstují nejvíce v jižních oblastech kraje, v Polabí rané druhy. Cukrovka, kukuřice, zelenina a ovoce jsou charakteristickými plodinami pro severní úrodnou oblast. Význam a tradici má chmelařství na Rakovnicku, vinařství na Mělnicku a z krajinotvorného hlediska i rybníky na Velvarsku. Od roku 1989 se na orné půdě změnilo zastoupení jednotlivých plodin ve prospěch technických, zejména řepky (z důvodu příznivých cen na trhu), na úkor pěstování brambor i cukrovky.}

^{Průměrný střední věk dřevin v kraji činí 64 let (tj. mírně nad průměrem ČR). Co se týče struktury lesů, jehličnany tvoří 72.1 %, listnáče 26.8, zbytek jsou holiny. To znamená, že kraj se vyznačuje nadprůměrným podílem listnáčů (průměr za ČR 21.5 %) a podprůměrným podílem jehličnanů (77 % v ČR). Maximální výše celkové zásoby dřeva v přepočtu na 1 ha má Kutnohorsko.}

^{Stavy hospodářských zvířat k 1. 3. 1997}

^{Počet zvířat v kusech}

^{z tohoz tohoz toho}

^{skotukravprasatprasnicovcídrůbežeslepic}

^{Benešov43 50215 694125 1619 469517394 706233 935}

^{Beroun16 4576 53333 7953 3711 440209 04360 650}

^{Kladno11 5124 49338 2533 092351298 441291 842}

^{Kolín20 2338 51156 5015 736292233 16185 040}

^{Kutná Hora27 71310 70452 4285 100560475 143212 349}

^{Mělník10 2313 27036 7563 113634701 979172 009}

^{Mladá Boleslav27 5909 40560 5505 49958148 3085 220}

^{Nymburk20 8847 95265 7455 169562548 157286 084}

^{Praha - východ11 4163 95433 0692 769709292 357151 895}

^{Praha - západ6 1702 6938 658913844346 249223 147}

^{Příbram34 66512 04753 2344 6518 606280 026201 180}

^{Rakovník13 9935 27536 7592 6922 510339 567198 569}

^{Středočeský kraj244 36690 531600 90951 57417 0834 267 1372 121 920}

^{Hl. m. Praha1 2434211 8832049963 1054 978}

^{Česká republika1 865 902702 3014 079 590321 832120 92127 572 71411 833 185}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Nejvyšší stavy skotu se nacházejí hlavně v jižní části kraje a na Mladoboleslavsku. Prasata se chovají převážně na jihu a východě regiony, především však na Benešovsku.}

^{V souvislosti s celkovým útlumem zemědělství bude nutno přistoupit k zatravňování (zavedení chovu masného skotu) a zalesňování v mnoha oblastech kraje, jako např. v Posázaví, v Povltaví na Příbramsku, v severní části Mladoboleslavska, na Hořovicku, Křivoklátsku či Poděbradsku. Většina těchto území se rovněž vyznačuje dobrým potenciálem pro rozvoj agroturistiky.}

^{2.4.2.2. Průmysl}

^{Průmyslová činnost v podmínkách kraje představuje hned po službách nejdůležitější hospodářský sektor. Do pojmu průmysl se v širším slova smyslu zahrnuje dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody.}

^{Středočeský kraj je průmyslově vyspělým regionem s převahou strojírenství. Rozvinula se však takřka všechna odvětví. Centrem dopravního strojírenství celostátního významu se stalo Mladoboleslavsko. Aero Vodochody čeká v souvislosti s potenciálním vstupem zahraničního partnera na svou šanci. Mezi další významnější strojírenská a elektrotechnická centra patří vlašimská zbrojovka, komárovský Buzuluk, kladenské Kablo, nymburský ŽOS či kolínské Strojírny. Mnoho dalších je roztroušeno prakticky po celém kraji, poněkud více však v jeho severní části (subdodavatelé Škody Auto).}

^{Značný útlum probíhá v oblasti těžby nerostných surovin, hlavně paliv - černého uhlí na Kladensku a uranových rud ve Stráži pod Ralskem. Z dalších zbyly v teritoriu kraje v podstatě už jen vápencové lomy na Berounsku, těžba jílů na Rakovnicku a několik drobnějších lokalit s těžbou stavebního kamene, písků a štěrkopísků. Významnější hutnická střediska na území kraje dnes už takřka nenajdeme. Po v tomto směru živořícím Kladně snad jen v Králově Dvoře, Libčicích nad Vltavou či Kutné Hoře. Zato chemický průmysl si vede relativně dobře - neratovická Spolana, kralupský Kaučuk, kolínské rafinérie a rakovnický Procter and Gamble.}

^{V oblasti tradiční sklářské výroby vynikají Kavalier Sázava a Sklárny Bohemia v Poděbradech, v případě keramiky RKZ Rakovník. Brusiva se vyrábějí v Benátkách nad Jizerou, stavební hmoty především na Berounsku (Českomoravský cement). Odlišná situace panuje v kožedělném průmyslu. Kdysi významný Sázavan ze Zruče nad Sázavou již skončil a dobříšské Rukavičkářské závody se podle posledních zpráv chystají propustit 400 zaměstnanců. V polygrafické výrobě stojí na špici především Obchodní tiskárny Kolín a Gramofonové závody Loděnice. Naprosto chybí jakékoliv významné podniky textilní, oděvní, dřevozpracující či papírenské (snad s výjimkou Bělé pod Bezdězem).}

^{V návaznosti na zemědělství jsou lokalizovány potravinářské podniky. Mezi největší patří Vitana Byšice, Danone Benešov, Kosmos Čáslav a již proslulé pivovary v Krušovicích a Velkých Popovicích. Všechny však stojí svým hospodářským významem ve stínu tabačky Kutná Hora.}

^{Absolutní počty pracovníků v průmyslu k 31. 12.}

^199419951996

^{Praha hlavní město118 203124 961123 916}

^{Středočeský kraj152 421152 517152 233}

^{Česká republika1 593 0181 591 1741 567 430}

^{Pramen: Okresy ČR 1995, 1996 a 1997, ČSÚ.}

^{Průmysl - vybrané ukazatele v roce 1997}

^{Podniky s počtem pracovníků 20 a více se sídlem na území okresu}

^{počettržby z průmyslovéprůměrný evidenčníprůměrná}

^{jednotekčinnostipočet pracovníkůměsíční}

^{*v tis Kčcelkemna 1mzda}

^{(běžné ceny)(fyz. osob)podnik(v Kč)}

^{Benešov606 280 4668 4871419 260}

^{Beroun559 849 9079 56817410 893}

^{Kladno7213 398 31516 99523612 453}

^{Kolín7410 550 8299 30512610 618}

^{Kutná Hora5419 973 44211 30620911 049}

^{Mělník5719 142 16810 51018412 175}

^{Mladá Boleslav.....}

^{Nymburk475 359 6485 88612510 182}

^{Praha - východ566 484 5577 70313812 172}

^{Praha - západ.....}

^{Příbram1078 008 8759 531899 024}

^{Rakovník3511 443 1685 54515810 898}

^{Středočeský kraj707207 625 617124 01517511 773}

^{Hl. m. Praha652204 187 425120 33118513 193}

^{Česká republika7 2951 507 141 6191 294 63317710 778}

^{* počet podniků je průměr za období leden až prosinec 1997}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{2.4.2.3. Stavebnictví}

^{Stavební výroba se od ostatních hospodářských aktivit liší hlavně tím, že neustále mění místo svého působení (vyžaduje vysokou mobilitu pracovníků), výrobek je místně vázán, má velmi dlouhou životnost a často i individuální charakter. Výrobní cyklus se vyznačuje svou značnou délkou a v neposlední řadě hraje roli i sezonní charakter stavebních aktivit. Na českém HDP se podílí asi 7 % a zaměstnává přibližně 9 % práceschopného obyvatelstva.}

^{Absolutní počty pracovníků ve stavebnictví k 31. 12.}

^199419951996

^{Praha hlavní město69 41673 24171 551}

^{Středočeský kraj38 81339 41940 143}

^{Česká republika412 096423 039425 457}

^{Pramen: Okresy ČR 1995, 1996 a 1997, ČSÚ.}

^{Stavební práce a pracovníci ve stavebních podnicích v roce 1997}

^{Podniky s počtem pracovníků 20 a více se sídlem na území okresu}

^{početstavební práce (v tis. Kč) b. c.prům. ev. počet zaměstn.průměrná}

^{sledovanýchpodlena nové výst.,na opraváchcelkemmanuálněměsíční}

^{podniků * dodavatelskýchrekonstrukcia údržběpracujícímzda}

^{smluva moderniz.(fyz. osoby)(v Kč)}

^{Benešov251 070 312892 595177 1891 5611 11710 230}

^{Beroun11984 720551 545427 1981 02471912 599}

^{Kladno311 908 0991 508 410347 5422 7041 55411 730}

^{Kolín211 005 356934 44668 0421 05777611 648}

^{Kutná Hora13385 544250 263134 3777825487 748}

^{Mělník21791 968554 651236 15593462010 375}

^{Mladá Boleslav18729 472591 539135 8951 19285911 060}

^{Nymburk17798 235691 81188 18080859611 314}

^{Praha - východ19841 984762 94569 3071 06876712 947}

^{Praha - západ12441 005382 87458 13150637110 561}

^{Příbram24950 289732 171210 1381 4651 16410 414}

^{Rakovník9196 666136 93553 0513872889 399}

^{Středočeský kraj22010 103 6507 990 1852 005 20513 4889 38111 050}

^{Hl. m. Praha25755 380 90350 454 6094 379 70646 64426 62513 447}

^{Česká republika2 370187 056 029156 992 83625 981 966216 870148 65011 264}

^{* počet podniků je průměr za období leden až prosinec 1996}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv velkých stavebních podniků v kraji s 20 a více zaměstnanci překročil 10 mld. Kč. Je to však stále nejméně v porovnání s ostatními kraji. Jedná se především o novou výstavbu včetně modernizace a rekonstrukce (asi 4/5), zbylých 20 % objemu stavební výroby v kraji připadá na opravy a údržbu.}

^{Nejvyšší stavební aktivitou sice vynikají okresy Praha - západ a Praha - východ, ale stavební firmy zřejmě většinou pocházejí z jiných oblastí, hlavně z přilehlé Prahy, Kladenska, Berounska, Benešovska a Kutnohorska.}

^{2.4.2.4. Služby}

^{Mezi aktivity v oblasti služeb zahrnujeme obchod, pohostinství, ubytování, dopravu, spoje, peněžnictví, pojišťovnictví a další tržní i netržní služby (tj. např. činnost v oblasti nemovitostí, pronájem strojů, zpracování dat, vývoj a výzkum, veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví, rekreace, kultura, sport, atd.).}

^{Služby představují náš nejvýznamnější ekonomický sektor, a to jak svým podílem na zaměstnanosti obyvatelstva (ČR 54 %, Středočeský kraj 51 %), tak svým podílem na HDP (téměř shodné hodnoty jako v případě zaměstnanosti), navíc neustále dochází k jejich rozvoji.}

^{Absolutní počty pracovníků ve službách k 31. 12.}

^199419951996

^{Praha hlavní město501 553555 354558 173}

^{Středočeský kraj194 794205 081217 835}

^{Česká republika2 350 4742 491 4762 578 134}

^{Pramen: Okresy ČR 1995, 1996 a 1997, ČSÚ.}

^{2.4.3. Ekonomické ukazatele}

^{2.4.3.1. Daňová výtěžnost}

^{Daňový příjem každého okresního úřadu se v podstatě rovná sumě příjmů všech obcí v okrese z daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Obce i okresní úřady inkasují po 30 %, zbytek pohltí státní rozpočet. Celkově to znamená, že okresní úřady mají příjmy z daní velmi vyrovnané.}

^{Z regionálního hlediska diferenciovanější jsou daňové příjmy obcí, a to hlavně kvůli daním z příjmu fyzických osob z podnikání, protože jich celých 100 % inkasují obce. Výnosy daně z příjmu právnických osob vykazují vysokou regionální rovnoměrnost (obce pobírají jen 1/5, zbytek státní rozpočet) a výše daně z nemovitostí se opět velmi liší, avšak tvoří relativně zanedbatelnou část celkových daňových výnosů.}

^{Přehled daňových výnosů obcí za rok 1996 v součtu za okresy, kraj a ČR (Kč na obyvatele)}

^{celkemz toho daně z}

^{příjmu práv. příjmu fyz. os.příjmu fyz. os.nemovitostí}

^{osobze závislé čin.z podnikání}

^{Benešov3 8961 3068731 201516}

^{Beroun4 3311 5161 1281 313374}

^{Kladno4 1141 2371 1121 382383}

^{Kolín4 4541 3521 1181 462522}

^{Kutná Hora3 8461 1811 085985595}

^{Mělník4 8081 4061 4511 425526}

^{Mladá Boleslav5 9981 2631 8712 193671}

^{Nymburk4 4171 5191 0991 237562}

^{Praha - východ5 4471 3331 3512 252511}

^{Praha - západ5 4501 2911 1132 554492}

^{Příbram3 8761 2111 1301 156379}

^{Rakovník3 8621 2721 0341 015541}

^{Středočeský kraj4 5631 3161 2161 530500}

^{Hl. m. Praha14 2021 6968 5263 737243}

^{Česká republika5 7401 3702 4541 527389}

^{Pramen: MMR ČR.}

^{Úroveň daňové výtěžnosti středočeských obcí v přepočtu na jednoho obyvatele zaostává za průměrem ČR, avšak ten je dán enormně vysokou hodnotou ukazatele v případě Prahy. Srovnání jednotlivých okresů podle daňové výtěžnosti poměrně výstižně odráží jejich ekonomickou výkonnost. Okresy Mladá Boleslav, Praha - západ, Praha - východ v čele a Kutná Hora, Rakovník, Příbram a Benešov na konci žebříčku to potvrzují. Nesmíme však zapomenout, že průměrné hodnoty za okresy zastírají stav jednotlivých obcí. Jde totiž o klasický příklad sociálněekonomického ukazatele, které se obecně vyznačují krajně asymetrickým statistickým rozložením (tzn. několik velmi bohatých, pár průměrných a mnoho chudých). Velmi zajímavý by byl pohled na problematiku ve vývoji, avšak kvůli nedostatku, lépe řečeno nekompletnosti dat, a také změnám v dělení daňových příjmů mezi státním a obecními rozpočty, to není možné.}

^{2.4.3.2. Veřejné výdaje v regionu v posledních letech}

^{V regionu středních Čech se realizuje celá řada programů financovaných z veřejných zdrojů. Cílem těchto programů, ať už celostátního či místního významu, je vytvářet příznivější životní podmínky a podporovat hospodářský růst.}

^{Výdaje do životního prostředí}

^{Mezi výdaji z veřejných zdrojů , které se zaměřují na zlepšování životního prostředí, jsou velmi významné dotace a úvěry ze Státního fondu životního prostředí určené především obcím. Státní fond životního prostředí poskytuje prostředky zejména na ochranu vodních zdrojů , na zlepšení kvality ovzduší a další (plynofikace atd.). Právě ochrana vodních zdrojů, resp. neutěšený stav sítě ČOV je jedním z vážných problémů Středočeského kraje.}

^{V tabulce č.1 jsou uvedeny výdaje státního fondu životního prostředí pro region střední Čechy v uplynulých čtyřech letech.}

^{Výdaje (v mil. Kč) SFŽP pro středočeský region}

^{1995199619971998Celkem}

^{Středočeský kraj905,11085,9429,2274,82 695,0}

^{Česká republika4 879,26 167,23 295,82 228,916 571,1}

^{Pramen: Ročenky SFŽP za roky 1995, 1996, 1997 a zpráva o činnosti SFŽP za rok 1998}

^{Z tabulky č.1 je zřejmé, že podíl výdajů pro středočeský region na výdajích SFŽP pro celou ČR v minulých letech postupně klesal a to z hodnoty 18,5 % v roce 1995 na 12,3 % v roce 1998 .}

^{Při této interpretaci je nutné si uvědomit, že SFŽP zahrnuje do středních Čech i Prahu a dále i fakt, že v letech 1995 a 1996 byl jeho součástí i program ochrany ovzduší ( celkové výdaje ve výši cca 6 mld. Kč.).}

^{Aktivní politika zaměstnanosti}

^{Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje na různé formy podpory poskytované jak zaměstnavatelům v rámci zřizování nových pracovních míst při zaměstnání uchazečů o zaměstnání, tak i samotným uchazečům při zahájení samostatné výdělečné činnosti a rekvalifikace.}

^{Aktivní politiku zaměstnanosti v praktické rovině realizují Úřady práce v jednotlivých okresech a jedná se o následující opatření (nástroje) :}

^{Vytváření společensky účelných pracovních míst}

^{Veřejně prospěšné práce}

^{Vytváření absolventských a praktikantských míst}

^{Rekvalifikace}

^{Zřizování chráněných dílen a chráněných pracovišť pro občany se ZPS}

^{Dotace na zkrácenou pracovní dobu}

^{Údaje o aktivní politice zaměstnanosti v letech 1992-1997}

^{Výdaje na APZ ( v tis. Kč)Počet nezaměstnaných, zapojených do programů APZPrůměrné náklady na vytvoření 1 pracovního místa (v tis. Kč)}

^{RokRegion% z celk. za ČRRegion% z celk. za ČRRegionČR}

^{1992183 15210,6611 9789,4512,5112,66}

^{199367 2028,964 2979,6721,0220,97}

^{199447 3696,593 066 6,7815,7519,08}

^{199542 2696,683 3128,9716,1520,95}

^{1996338006,112 2957,1816,8821,88}

^{1997326775,892 2957,5817,921,88}

^{Pramen: Aktivní politika zaměstnanosti v letech 1992-1997}

^{Aktivní politika nezaměstnanosti hrála významnou roli v prvních letech transformace, tedy v období velkých přesunů pracovní síly mezi sektory hospodářství (viz rok 1992). V následujících letech klesal jak počet nezaměstnaných, zapojených do programů APZ, tak i výdaje na APZ. Podíl regionu střední Čechy na čerpání prostředků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti ČR plynule klesá a také náklady na vytvoření jednoho pracovního místa jsou v regionu nižší než v celé ČR.}

^{Výdaje místních rozpočtů}

^{Vedle výše zmíněných rozvojových programů , které mají přímý vliv na situaci v regionu, přispěly k rozvoji středních Čech i investiční akce jednotlivých obcí. Tyto akce měly více lokální vliv a sledovaly celou řadu cílů.}

^{Výdaje místních rozpočtů v letech 1996 - 1998}

^{Podíl kapitálových výdajů na celk. výdajích obcí (v %)Kapitálové výdaje obcí}

^{Celkem (v tis.Kč)Na 1. obyvatele(v Kč)}

^{RokRegionČRRegionČRRegionČR}

^{199640,6239,114 691 032,3949 560 197,574,244,80}

^{199739,0037,164 871 745,0548 025 532,354,404,66}

^{199838,9235,365 058 978,8148 186 528,624,574,68}

^{Pramen: Interní materiály MF ČR}

^{Ačkoliv podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích mírně poklesl , kapitálové výdaje na 1 obyvatele v regionu střední Čechy v minulých třech letech vzrostly.}

^{Vedle těchto investičních akcí byly obcím poskytovány i státní dotace na výstavbu či zlepšení vybraných zařízení sloužících veřejnosti.}

^{2.4.4. Malé a střední podniky}

^{Malé a střední firmy mají velký význam pro regionální rozvoj z hlediska vytváření konkurenčního prostředí, neboť představují možnost vlastní seberealizace jedinců, zajišťují diverzifikaci ekonomické struktury (tím ji stabilizují) a v neposlední řadě se podílejí na vzhledu obce, protože jsou obyčejně lokalizovány v jejím parteru. Hlavní nevýhoda těchto firem spočívá v jejich snadné zranitelnosti, mají proto vysokou pravděpodobnost zániku. Uvádí se, že přibližně 30 % jich skončí během 3 let a dalších 30 % do deseti let od vzniku.}

^{Klasifikace malých a středních podniků vychází z počtu zaměstnanců nebo z realizovaného obratu. U malých firem nepřesahuje roční obrat 3 mil. Kč, u středních 10 mil. Kč. Podle počtu zaměstnanců se v ČR definují malé firmy jako subjekty s méně než 25 zaměstnanci (v EU do 50), o středních se hovoří obvykle nepřesáhne-li počet zaměstnanců 200, resp. 500.}

^{Statistické rozložení podniků v okresech podle počtu zaměstnanců}

^{do 2525-4950-99100-199200-499500-999nad 1 000}

^{Benešov---252521}

^{Beroun----1222}

^{Kladno4 4387447291245}

^{Kolín--2019250}

^{Kutná Hora----1213}

^{Mělník----2267}

^{Mladá Boleslav----1371}

^{Nymburk---24830}

^{Praha - východ4 8019547121312}

^{Praha - západ--3017720}

^{Příbram--52231440}

^{Rakovník999---721}

^{Prameny: Situační analýzy okresů Středočeského kraje, OÚ, 1998.}

^{2.4.5. Organizovanost podnikatelského sektoru}

^{Mezi hlavní dobrovolná sdružení právnických a fyzických osob podnikajících na teritoriu kraje patří Agrární komora, Okresní hospodářské komory, Okresní sdružení podnikatelů a nejrůznější cechy.}

^{Transformace hospodářství je spojena se základními majetkoprávními úpravami, a s tím spojenými organizačními změnami. Hlavní majetkoprávní změny probíhaly v první fázi formou restitucí, malou a velkou privatizací, v dalších etapách prostřednictvím operací na kapitálovém trhu, jichž se zúčastnili i zahraniční investoři.}

^{Počet registrovaných jednotek podle právní formy k 31. 12. 1997}

^{Státní Akciové Obchodní Družstevní FinančníOst. právní}

^{organizacespolečnostispolečnostiorganizacepodnikyformy}

^{Benešov1474961953-1 104}

^{Beroun523763329-888}

^{Kladno43641 2624611 352}

^{Kolín615874152-869}

^{Kutná Hora613938537-656}

^{Mělník574783376-1 038}

^{Mladá Boleslav44457585111 165}

^{Nymburk386163044-816}

^{Praha - východ64971 30864-1 096}

^{Praha - západ58881 38067-786}

^{Příbram695198677-1 160}

^{Rakovník491944433-737}

^{Středočeský kraj7436559 979629211 667}

^{Hl. m. Praha7783 57341 8603 1658515 634}

^{Česká republika5 64110 218135 4327 852132100 411}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{2.4.6. Zahraniční kapitálová účast v podnicích}

^{Vstup cizích investorů do českých podniků s sebou přináší nejen dostatek financí pro tolik potřebné investice do nových strojů, budov a pod., ale také nové technologie a prodejní know-how. Došlo pochopitelně k rychlejší a kvalitní restrukturalizaci podniků a u některých i k výrazné výrobní expanzi.}

^{Celková výše zahraničních investic proudících do ČR v období 1990-1997 činila 8.36 miliardy USD, z toho v roce 1997 1.3 miliardy. V roce 1991 byla realizována zatím druhá nejvýznamnější investice na českém území, a to Volkswagenem do automobilky Škoda Mladá Boleslav (největší byla investice Telsource do SPT Telecom v roce 1995). Další ohromnou přímou investici do středočeského podniku představoval vstup Philipa Morrise do tabákového průmyslu Kutná Hora v roce 1992.}

^{Na přímých investicích do českého hospodářství v období 1990-1997 se nejvyšší sumou podílí kapitál pocházející z Německa (28 %), Nizozemska a USA (po 14 %), Švýcarska (11 %), Francie (8 %) a Rakouska (7 %), v roce 1998 se vstupem do IPB připomnělo i Japonsko.}

^{Největší středočeské podniky se zahraniční kapitálovou účastí}

^{podnik/závodspol.sídlo podniku/závoduokreshospodářský sektor - odvětvípočet zaměst.původ investora}

^{Škoda Autoa. s.Mladá BoleslavMBprůmysl - dopr. prostředky16 600Německo}

^{Tabáka. s.Kutná HoraKHprůmysl - tabák2 250USA}

^{Rakovnické keramické záv.a. s.RakovníkRAprůmysl - keramika1 350Německo}

^{Kabloa. s.KladnoKLprůmysl - elektrotechnika800Německo}

^{Českomoravský cementa. s.?BEprůmysl - stavební hmoty800?}

^{Kostal CRs. r. o.ČenkovPBprůmysl - strojírenství670?}

^{Procter & Gamble Rakonaa. s.RakovníkRAprůmysl - chemie580USA}

^{Ortasa. s.PříbramPBprůmysl - strojírenství570Itálie}

^{Akumaa. s.Mladá BoleslavMBprůmysl - elektrotechnika500Švýcarsko}

^{Wagon?Bělá pod BezdězemMBprůmysl - strojírenství500Spoj. království}

^{Danonea. s.BenešovBNprůmysl - potravinářství450Francie}

^{Thermo King CRs. r. o.KolínKOprůmysl - strojírenství450USA}

^{TONA - Stanleya. s.PečkyKOprůmysl - strojírenství420USA}

^{Královský pivovara. s.KrušoviceRAprůmysl - potravinářství400Německo}

^{Temaca. s.ZvěřínekNBprůmysl - chemie350Nizozemsko}

^{Sanitasa. s.ŘíčanyPHslužby - obchod350USA}

^{Ilbau Sibea. s.BerounBEstavebnictví350Rakousko}

^{Euromont?RakovníkRAprůmysl - elektrotechnika320Německo}

^{Energ. centrum Generatings. r. o.KladnoKLprůmysl - energetika300USA}

^{OK Foods Lekkerlands. r. o.Lysá nad LabemNBslužby - obchod300?}

^{Delvitaa. s.RudnáPZslužby - obchod300Německo}

^{Povltavské mlékárnya. s.SedlčanyPBprůmysl - potravinářství260Francie}

^{Cebal ČRa. s.KolínKOprůmysl - strojírenství230Francie}

^{Erwin Junkera. s.MělníkMEprůmysl - strojírenství230Německo}

^{KSAa. s.RakovníkRAprůmysl - strojírenství220Francie}

^{Linde Frigeras. r. o.BerounBEprůmysl - strojírenství200Německo}

^{Lomys. r. o.MořinaBEprůmysl - těžba200?}

^{Atlasa. s.RudnáPZslužby - obchod200Belgie}

^{Prameny: Významné podniky ČR 1998, Hoppenstedt Bonnier a situační analýzy vybraných okresů}

^{Zahraniční kapitál (především Němci a Američané) vlastní ve Středočeském kraji řadu významných podniků. Na jeho relativně vysokém podílu má nesporně vliv poloha, tzn. blízkost Prahy. Kromě velkých zahraničních investic v automobilovém, tabákovém či chemickém průmyslu a dalších závodech se očekává vstup silného partnera do Aera Vodochody. Kromě průmyslu lákají cizince také služby, přesněji řečeno obchod. Údaje o výši konkrétních investic bohužel nejsou až na vzácné výjimky běžně k dispozici.}

^{2.5. TRH PRÁCE}

^{2.5.1. Nabídka a poptávka pracovních sil}

^{2.5.1.1. Nabídka na trhu práce}

^{V období tzv. plánované ekonomiky do roku 1990 byla ekonomická aktivita obyvatelstva vysoká a produktivní účinnost pracovních sil nízká. Odůvodněně se hovořilo o přezaměst-nanosti, resp. skryté zaměstnanosti. Vysoká ekonomická aktivita se týkala zejména žen a osob v poproduktivním věku.}

^{Vývoj počtu pracovníků podle sektorů}

^{absolutní počty k 31. 12.% vých. stavu}

^{sektor19891996změna 89-96}

^{Středočeský krajprimér98 50430 90831,4}

^{Středočeský krajsekundér239 416194 40481,2}

^{Středočeský krajterciér181 615224 142123,4}

^{Středočeský krajcelkem519 535449 45486,5}

^{Hl. m. Prahaprimér17 3782 19112,6}

^{Hl. m. Prahasekundér275 173201 30873,2}

^{Hl. m. Prahaterciér418 427582 557139,2}

^{Hl. m. Prahacelkem710 978786 056110,6}

^{Česká republikaprimér686 909293 51242,7}

^{Česká republikasekundér2 533 2342 030 47880,2}

^{Česká republikaterciér2 003 2042 673 146133,4}

^{Česká republikacelkem5 223 3474 997 13695,7}

^{Prameny: Pracovníci a mzdové fondy soc. sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990 a Zaměstnanost v civilním sektoru NH podle krajů a okresů za rok 1996, ČSÚ 1997.}

^{Regionální diferenciace ekonomické aktivity obyvatelstva je velmi obtížná, protože s výjimkou dat ze sčítání lidu 1991 nemáme k dispozici přesné statistické údaje za okresy ani za kraje. Ke snížení ekonomické aktivity obyvatelstva došlo ve všech regionech republiky (z 52.6 % v roce 1991 na 50.5 % v roce 1996). Odhaduje se (na základě výběrového šetření pracovních sil), že nejvíce v Severočeském a Severo-moravském kraji, Středočeský kraj byl v tomto směru průměrný (z 52.7 % v roce 1991 na 50.4 v roce 1996). Populační vývoj se vlivem zhoršující se věkové struktury obyvatelstva projeví v budoucnu nepříznivě i v oblasti ekonomické aktivity obyvatelstva. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel rostl v období 1989-1992, nadále v podstatě stagnuje.}

^{2.5.1.2. Poptávka na trhu práce}

^{Počet pracovních příležitostí ve Středočeském kraji je vzhledem k silné vyjížďce za hranice území (tzn. hlavně do Prahy) velmi nízký. Intenzita pracovních příležitostí (tj. počet pracovních příležitostí na 1 000 bydlících obyvatel) dosahuje asi 84 % průměru ČR, což je suverénně nejméně ze všech krajů. Při srovnání okresů vychází relativně nejhůře Praha - západ (po okresu Brno - venkov 2. v ČR), 2/3 jeho ekonomicky aktivní populace dojíždí za prací mimo své bydliště a 80 % z nich za hranice okresu. Mezi další okresy s jen mírně lepším výsledkem patří Praha - východ a Kladno. Na druhé straně žebříčku figuruje okres Mladá Boleslav s hodnotou ukazatele 102 a představuje tak jediný středočeský okres se schopností zaměstnávat více lidí než má sám ekonomicky aktivních obyvatel.}

^{Struktura obyvatelstva ucházejícího se o práci podle vzdělání v % (k 31. 12. 1998)}

^{bezzákl.střední bezvyučen svyšší}

^{vzdělánívzdělánívyučenmaturitymaturitou ÚSV ÚSOvzdělání VŠ}

^{Benešov0,219,743,91,35,23,722,80,92,3}

^{Beroun0,430,538,71,35,34,117,10,32,4}

^{Kladno7,531,936,71,72,52,914,60,51,8}

^{Kolín0,531,840,51,64,73,814,50,32,4}

^{Kutná Hora0,123,946,40,84,53,618,50,41,8}

^{Mělník1,037,740,30,74,22,711,60,31,4}

^{Mladá Boleslav0,235,536,70,83,03,418,10,12,2}

^{Nymburk0,025,343,11,86,53,817,10,22,2}

^{Praha-východ0,319,836,93,85,36,221,41,15,3}

^{Praha-západ0,426,239,21,75,84,217,30,64,6}

^{Příbram0,224,946,21,04,13,717,40,42,1}

^{Rakovník0,131,844,11,53,02,414,60,42,1}

^{Středočeský kraj1,729,041,41,44,23,516,30,42,2}

^{Praha hl. m.0,520,531,83,14,26,324,60,68,3}

^{Česká republika0,729,641,51,14,63,516,10,42,7}

^{Pramen: MPSV - Správa služeb zaměstnanosti.}

^{Z hlediska struktury obyvatelstva ucházejícího se o zaměstnání podle vzdělání se Středočeský kraj velmi blíží celorepublikovému průměru. Okresy Praha-východ a Praha-západ se logicky spíše podobají české metropoli než zbytku kraje, který vykazuje poměrně nízkou míru variability hodnot ukazatele.}

^{Struktura obyvatelstva ucházejícího se o práci podle délky trvání nezaměstnanosti}

^{v % (k 31. 12. 1998)}

^{do 3 3-6 6-9 9-12 12-24nad 24průměrná}

^{měsícůměsícůměsícůměsícůměsícůměsícůdélka (dni)}

^{Benešov48,229,210,24,46,91,3145}

^{Beroun36,025,310,35,214,38,8285}

^{Kladno31,420,810,57,017,113,1360}

^{Kolín34,325,010,26,714,39,4293}

^{Kutná Hora33,928,310,96,013,37,5261}

^{Mělník38,228,49,27,110,86,3235}

^{Mladá Boleslav44,228,18,94,310,04,4197}

^{Nymburk33,127,510,56,914,27,9270}

^{Praha-východ54,431,76,15,32,40,1112}

^{Praha-západ48,925,28,27,97,12,7168}

^{Příbram36,426,511,66,012,76,9251}

^{Rakovník35,324,79,57,514,19,0280}

^{Středočeský kraj36,225,810,26,413,28,2270}

^{Praha hl. m.49,726,59,27,16,21,3145}

^{Česká republika34,625,510,66,913,49,0284}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Pokud se jedná o strukturu populace ucházející se o práci podle délky trvání nezaměstnanosti, opět se střední Čechy nijak výrazně neliší od zbytku republiky. Hodnoty za jednotlivé okresy již vykazují vyšší míru diferenciace. Vyšší podíl v kategorii do 3 měsíců (okresy Praha - východ, Praha - západ a Mladá Boleslav) je obecně charakteristický pro oblasti s nízkou mírou nezaměstnanosti a naopak (Kladno s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaného obyvatelstva).}

^{Věková struktura obyvatelstva ucházejícího se o práci v % (k 31. 12. 1998)}

^{do 1920-2425-2930-3435-3940-4445-4950-5455-59nad 60}

^{Benešov10,224,711,710,37,111,110,611,42,90,0}

^{Beroun9,125,413,310,88,49,99,89,63,40,3}

^{Kladno8,623,713,611,08,410,110,910,33,30,2}

^{Kolín8,420,911,811,59,48,210,812,85,60,7}

^{Kutná Hora6,823,412,410,99,110,311,211,44,40,1}

^{Mělník10,623,614,110,48,19,210,59,93,40,3}

^{Mladá Boleslav12,221,112,312,38,610,310,410,02,70,2}

^{Nymburk7,927,513,210,58,69,110,39,33,50,1}

^{Praha-východ12,427,98,18,36,19,210,612,94,50,1}

^{Praha-západ8,822,812,510,76,98,811,713,14,60,1}

^{Příbram6,924,111,810,69,011,312,310,73,00,2}

^{Rakovník8,123,911,99,39,410,512,411,23,20,0}

^{Středočeský kraj8,623,812,610,78,69,911,010,83,70,2}

^{Praha hl. m.6,424,011,19,57,69,812,414,34,70,2}

^{Česká republika8,424,612,310,89,110,210,910,13,30,2}

^{Pramen: MPSV - Správa služeb zaměstnanosti.}

^{Ani v případě věkové struktury obyvatelstva ucházejícího se o práci není Středočeský kraj nijak specifický (to znamená relativně stabilizovanou situaci populace nad 25 let a méně příznivou pro mladší skupiny, tj. především absolventy škol).}

^{V případě pohlavní struktury se Středočeský kraj vyznačuje výraznější převahou žen (58 %, průměr ČR jen 54.8 %) hledajících zaměstnání nad muži. Samostatnou kapitolu představují zdravotně postižení občané (tvoří asi 15 % nezaměstnaného obyvatelstva) a také málo adaptovatelní Romové.}

^{2.5.2. Nezaměstnanost}

^{V letech 1989 a 1990 se nezaměstnanost vyskytovala pouze ve své skryté podobě - chronické přezaměstnanosti. Teprve v následujících letech dochází nejprve ke skokovitému zvýšení míry nezaměstnanosti na přelomu let 1991 a 1992, v zápětí k poklesu, v období 1992-1996 ke stagnaci. Tento stav způsobil především výrazný rozvoj soukromého podnikání (hlavně v terciéru), možnost předčasnému odchodu do důchodu, vytvoření úřadů práce a v neposlední řadě nedostatečně razantní proces restrukturalizace řady podniků se státní účastí. Až od roku 1997 v souvislosti s hospodářskou recesí dochází k akceleraci vývoje i ve sféře nezaměstnanosti.}

^{Ze sociálního hlediska představuje fenomén nezaměstnanosti jistě negativní jev a někdy i významnou hrozbu, avšak určitá úroveň míry nezaměstnanosti (v jednotlivých zemích či regionech a době se liší) hraje v ekonomice založené na volném trhu doslova nezastupitelnou úlohu (nižší tlak na růst výše mezd, z toho plynoucí nižší inflační tlaky, možnost restrukturalizace podniků, tzn. dohromady vyšší produktivita práce a dobrý základ pro trvalý mzdový růst).}

^{Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo (konec měsíce)}

^{12-199412-199512-199612-199712-19987-1999}

^{Benešov2,92,01,22,04,95,4}

^{Beroun1,60,91,42,96,86,7}

^{Kladno2,22,62,77,716,114,9}

^{Kolín3,22,12,95,79,314,8}

^{Kutná Hora1,91,91,93,45,520,8}

^{Mělník1,31,21,62,89,611,8}

^{Mladá Boleslav0,90,40,40,91,83,6}

^{Nymburk2,12,31,43,36,46,9}

^{Praha-východ0,60,40,30,50,91,4}

^{Praha-západ0,30,30,31,31,52,6}

^{Příbram4,62,82,85,511,811,4}

^{Rakovník1,61,11,23,016,017,3}

^{Středočeský kraj1,81,41,53,25,98,0}

^{Praha hl. m.0,10,10,20,72,75,0}

^{Česká republika2,21,72,24,310,312,5}

^{Pramen: MPSV - Správa služeb zaměstnanosti.}

^{Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v % (konec měsíce)}

^{12-199412-199512-199612-199712-19987-1999}

^{Benešov1,81,71,92,53,53,6}

^{Beroun2,12,02,23,44,45,6}

^{Kladno4,94,65,19,28,710,1}

^{Kolín4,13,94,46,18,510,1}

^{Kutná Hora3,23,04,06,69,310,1}

^{Mělník2,92,32,93,95,97,7}

^{Mladá Boleslav1,61,31,42,12,84,0}

^{Nymburk4,33,44,05,88,49,3}

^{Praha-východ0,70,60,50,71,62,3}

^{Praha-západ0,60,50,61,12,22,8}

^{Příbram4,13,84,36,18,68,8}

^{Rakovník2,62,83,35,17,58,0}

^{Středočeský kraj2,92,63,04,66,17,0}

^{Praha hl. m.0,30,30,40,92,33,2}

^{Česká republika3,22,93,55,27,58,8}

^{Pramen: MPSV - Správa služeb zaměstnanosti.}

^{Regionální diferenciace úrovně nezaměstnanosti víceméně vystihuje míru hospodářské úspěšnosti územních celků i regionální politiky. Průměrná hodnota míry nezaměstnanosti Středočeského kraje již tradičně mírně zaostává za celorepublikovým průměrem, který navíc poněkud "zkreslují" extrémně nízká čísla za Prahu. Ukazatel míry nezaměstnanosti se obecně, kromě toho, že může procházet relativně dynamickým vývojem, vyznačuje vysokou regionální diferenciací, což hlavně souvisí se změnami a úspěšností podnikatelských aktivit, kvalitou dopravní obslužnosti a možností ubytování.}

^{Již při pouhém pohledu na aktuální data za okresy (viz tab. 5.5.) zjistíme, že Kutná Hora, Kladno a Kolín překračují 10% úroveň. Počty žadatelů o zaměstnání registrované na pracovních úřadech převyšují v průměru asi 15-20 krát množství volných pracovních míst. Existují však mikroregiony s mírou nezaměstnanosti dramaticky vyšší, např. Milovicko v okrese Nymburk a zvláště periferní Hořovičky (útlum pěstování chmele) v okrese Rakovník (cca 20 %).}

^{Okresy Praha - západ a Praha - východ stále patří v tomto ohledu k daleko nejméně postiženým územím nejen v kraji či v ČR, ale i v Evropě. Důležitý faktor, udržující míru nezaměstnanosti ve středních Čechách na poměrně nízké hladině, představuje kromě dobře fungujícího průmyslu Mladoboleslavska Praha, resp. její možnosti absorpce pracovních sil, které se však pomalu začínají nasycovat.}

^{2.5.3. Průměrné výdělky v hlavních odvětvích}

^{Průměrné mzdy v roce 1997 podle hospodářských sektorů (Kč)}

^{celkemzemědělstvíprůmyslstavebnictvíslužby}

^{Benešov9 4218 0989 57910 7379 497}

^{Beroun10 2538 92110 61411 5909 889}

^{Kladno10 5919 75611 63211 7129 759}

^{Kolín10 1408 73410 30511 8249 942}

^{Kutná Hora9 2768 5399 5408 5439 370}

^{Mělník11 2058 68812 45810 90010 054}

^{Mladá Boleslav12 3419 35614 00610 83110 138}

^{Nymburk9 8269 3069 73511 2189 838}

^{Praha - východ11 49610 43612 13812 04511 006}

^{Praha - západ11 2049 71611 62112 21310 942}

^{Příbram9 4978 6949 31410 5439 713}

^{Rakovník9 6298 31810 5299 8159 316}

^{Středočeský kraj10 5228 85511 34511 1119 951}

^{Hl. m. Praha14 07310 26214 18513 59114 112}

^{Česká republika10 6988 58310 75211 23610 840}

^{Pramen: Okresy ČR 1997, ČSÚ.}

^{Průměrné mzdy v roce 1997 podle jednotlivých odvětví sektoru služeb (Kč)}

^{pohostinstvídopravapeněžnictvínemov., výzk.,veř. spr., obranazdravotnictví}

^{obchoda ubytovánía spojea pojišť.vývoj a obch. službya soc. zabezp.školstvía soc. služby}

^{Benešov8 0506 75210 17014 1547 43410 5369 2279 405}

^{Beroun9 5017 93810 63414 0919 96910 6589 1429 137}

^{Kladno9 8365 70110 52414 3027 28511 4789 2739 562}

^{Kolín9 8496 47610 32214 9868 47710 6039 5309 563}

^{Kutná Hora8 2895 7939 69814 3557 40310 7779 1159 164}

^{Mělník10 1217 17411 10814 9939 39710 8099 0159 465}

^{Mladá Boleslav10 1108 33810 66915 89010 32211 1859 2219 757}

^{Nymburk9 0795 52410 57813 8609 50711 5489 4248 691}

^{Praha - východ11 4696 15611 09014 52014 04610 8119 7209 001}

^{Praha - západ13 6488 30111 50917 64610 58710 1428 5259 126}

^{Příbram8 2476 4299 64215 0518 60411 2739 9919 513}

^{Rakovník7 2786 68610 20314 1416 95310 7299 0028 835}

^{Středočeský kraj9 9467 12210 51514 8689 63810 9479 2949 358}

^{Hl. m. Praha15 01210 57214 64023 68914 61414 07810 08710 740}

^{Česká republika10 5048 25411 29018 77111 61411 7929 4369 635}

^{Pramen: Okresy ČR 1997, ČSÚ.}

^{Průměrný měsíční výdělek ve Středočeském kraji za rok 1997 činí 10.500 Kč (11.560 v roce 1998) a o necelých 200 Kč tak pokulhává za celorepublikovým průměrem (viz tab. 5.7. a 5.8.). Příčina tkví hlavně v relativně nižších mzdách ve službách (o 900 Kč za průměrem ČR kvůli neexistenci významného centra se službami vyšší kategorie), zatímco v ostatních oborech kraj rozhodně nezaostává. Jediným okresem, který výrazněji vyniká, je Mladá Boleslav s 12.350 Kč (se 14.000 Kč v průmyslu dokonce těsně stíhá Prahu), nad průměrem ČR se ještě ocitají Praha - východ (11.500 Kč), Praha - západ a Mělník (11.200 Kč). Na opačném konci pořadí najdeme okresy z jižní části kraje Kutná Hora (9.300 Kč), Benešov (9.400 Kč) a Příbram (9.500 Kč).}

^{Z hlediska vývoje, tzn. při srovnání změny výše průměrných mezd mezi roky 1989 a 1996 (průměr ČR = 100), opět vyčnívá okres Mladá Boleslav, který zaznamenal hodnotu 122, tj. nejvíce v zemi! Kvalitním růstem se může pochlubit i okres Praha - východ (106 a 4. místo v ČR), okolo průměrné stovky se pohybují Mělník, Praha - západ a Kolín. Poněkud zaostává okres Příbram (97), již více však Nymburk, Beroun a Kladno (94-95). Mezi dvacítku okresů ČR s nejslabším platovým růstem se řadí Benešov, Rakovník a Kutná Hora s hodnotou ukazatele 92.}

^{2.6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA}

^{2.6.1. Školství}

^{Rovněž v systému školství se po roce 1989 uskutečnily závažné změny. Především se uvolnil dřívější přísně uniformní režim vzdělávání a značně se změnila také struktura škol. Přibylo gymnázií a středních odborných škol, ubylo středních odborných učilišť. Jako nový typ střední školy vznikla víceletá gymnázia, která sice vycházejí vstříc nadaným žákům ve věku 11 let, ale zároveň se tím podstatně oslabují (kvantitativně i kvalitativně) základní školy v 6. až 9. třídě. Kromě středních odborných učilišť a středních odborných škol se zakládají tzv. integrované střední školy a technická a ekonomická lycea. Důležitou úlohu sehrávají soukromé školy, protože z celkového počtu škol na ně připadá asi 1/4. Na vysokých školách se nově objevuje bakalářské studium, to se ovšem týká území Středočeského kraje jen okrajově, protože se zde nacházejí jen dvě zařízení tohoto typu (pobočky UK v Praze), a to v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi (PeF) a Poděbradech (jazyková příprava zahraničních studentů).}

^{Mateřské a základní školy v roce 1997/98}

^{Mateřské školy Základní školy}

^{počettřídyzapsanéučitelkypočettřídy *žáciučitelé **}

^{dětivč. řed.}

^{Benešov501102 630206364309 602572}

^{Beroun53942 028176413608 034497}

^{Kladno811884 2873325766714 940891}

^{Kolín581202 560200434339 779588}

^{Kutná Hora53992 192186323688 153496}

^{Mělník621332 5832394544610 035589}

^{Mladá Boleslav621353 1002544452711 916711}

^{Nymburk631122 240192393938 260523}

^{Praha - východ591172 674215404068 979550}

^{Praha - západ53992 244180453437 144486}

^{Příbram731423 1732714955612 101754}

^{Rakovník47761 617147302605 834364}

^{Středočeský kraj7141 42531 3282 5985015 189114 7777 021}

^{Hl. m. Praha3741 27830 2192 4312424 674108 0616 491}

^{Česká republika6 15213 829307 50825 8974 13248 8471 092 47665 259}

^{* běžné i speciální a specializované třídy}

^{** ředitelé, zástupci a výchovní poradci jsou zahrnuti do počtu učitelů}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Gymnázia, střední odborné školy v roce 1997/98}

^{Gymnázia *Střední odborné školy *}

^{žáciinternížáciinterní}

^{počettřídydenníhoučitelépočettřídydenníhoučitelé}

^{**celkemstudiavčetně ředitele**celkemstudiavčetně ředitele}

^{Benešov229817817659531 3161 301127}

^{Beroun228810810616481 2441 192126}

^{Kladno5611 6581 658142101112 9532 453208}

^{Kolín331850850678711 7171 480156}

^{Kutná Hora330816816706521 3291 278140}

^{Mělník3411 1701 1709674499194798}

^{Mladá Boleslav3421 2621 262926571 5651 534145}

^{Nymburk3371 0061 00674636985946100}

^{Praha - východ5501 2521 2529951738538557}

^{Praha - západ-----1341419}

^{Příbram4461 3021 3021146551 4971 370163}

^{Rakovník2205505504121544041337}

^{Středočeský kraj3541511 49311 4939217256214 46313 3401 366}

^{Hl. m. Praha6476420 62320 2171 9071041 14827 67723 6742 713}

^{Česká republika3644 557126 575125 88510 4197566 891173 850157 41816 578}

^{* gymnázia s ÚSV s maturitou bez spec. gymnázií a při výchovných ústavech, SOŠ bez spec. a při VÚ}

^{** třídy s denním studiem i SPZ}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Střední odborná učiliště v roce 1997/98}

^{Střední odborná učiliště (bez spec. a při VÚ)}

^{počettřídyžácižáci denního studiainterní učitelépočet mistrů}

^{celkemcelkems maturitouvč. ředitelůodb. výchovy}

^{Benešov5461 0248971427248}

^{Beroun224562444533617}

^{Kladno6751 7991 733878783}

^{Kolín3328047424025646}

^{Kutná Hora7551 2151 199749380}

^{Mělník3215104831383525}

^{Mladá Boleslav6821 7101 29317310483}

^{Nymburk7531 1471 081787654}

^{Praha - východ2173323321792419}

^{Praha - západ111202200-238}

^{Příbram6541 1921 0751627859}

^{Rakovník213287287-2114}

^{Středočeský kraj5048310 7849 7661 488705536}

^{Hl. m. Praha5575618 09015 2141 715960687}

^{Česká republika4995 974139 912122 08215 3308 0705 653}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Integrované střední školy a vyšší odborné školy v roce 1997/98}

^{Integrované střední školyVyšší odborné školy}

^{počettřídyžáci interní učitelépočetžácistudijní skup.interní učitelé}

^{celkemvčetně ředitelůcelkemdenního studiadenního studiavčetně ředitelů}

^{Benešov1205433115656312}

^{Beroun343968571192135512}

^{Kladno2265762646275422569}

^{Kolín237895521232326}

^{Kutná Hora1597923242791837}

^{Mělník2358043819595817}

^{Mladá Boleslav2551 495982273221536}

^{Nymburk132714461137137725}

^{Praha - východ222579391185175912}

^{Praha - západ1918421-----}

^{Příbram3551 4027832762442064}

^{Rakovník32456738-----}

^{Středočeský kraj233638 824533172 1881 907102290}

^{Hl. m. Praha102265 833350305 4694 697208426}

^{Česká republika1933 73791 9095 31815623 52621 4291 0012 546}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Rozmístění i kapacita mateřských a základních škol poměrně dobře odpovídají místním potřebám ve všech oblastech kraje. Zřejmě jen na okrese Praha - západ nestačí kapacita mateřských škol. Vzhledem k převážně venkovskému typu osídlení kraje hrají stále svou roli malé vesnické školy. Příkladem nejmenší středočeské obce (80 obyvatel) se školou jsou Kvílice na Slánsku. Společně s racionalizací celého systému i stárnoucí populaci však dochází k jejich rušení. Zařízení středního školství se koncentrují do větších měst, především okresních. V poslední době se potýkají s menším počtem studujících z důvodu opětovného zavedení 9. ročníku na základních školách. Rovněž omezené možnosti dojíždění z menších obcí v souvislosti s rušením autobusových i železničních spojů představují jistou překážku pro mnohé studenty. Během několika let ovšem dojde k ohrožení existence řady středních škol kvůli slabým ročníkům dětí narozených v 90. letech. Výrazně nižšími počty středoškolských zařízení se vyznačuje těsné zázemí Prahy, v okrese Praha - západ například neexistuje jediné gymnázium, čímž se nemůže "pochlubit" žádný jiný okres v republice! I v tomto ohledu se tak projevuje významný vliv Prahy.}

^{Vzdělanostní struktura obyvatelstva (%)}

^{ZŠSOUSOŠ (bez m.)SOU (s m.)SOŠ (s m.)všeob. stř. s m.VŠbez vzd. a nezj.}

^{Středočeský kraj24,637,53,61,321,54,9 6,10,5}

^{Hl. m. Praha 15,325,23,31,230,07,616,60,8}

^{Česká republika23,734,35,21,122,24,7 7,81,0}

^{Pramen: Okresy 1996, ČSÚ.}

^{Mírně horší vzdělanostní struktura obyvatelstva Středočeského kraje souvisí s převážně venkovským typem osídlení. Z podrobnějších údajů za obce lze vypozorovat, že úroveň vzdělanosti v ČR se zvyšuje s růstem velikosti obce plynule až do 20-50 tisíc obyvatel. U nich dochází k přerušení plynulosti, což souvisí s vysokým podílem obyvatelstva zaměstnaného v průmyslu a s profesemi, které nevyžadují zvlášť vysoké procento vysokoškolsky vzdělané populace. U velkoměst nad 100 tisíc obyvatel míra vzdělanosti opět výrazně stoupá. V případě středních Čech se také nepochybně projevuje značný "odliv mozků" směrem do Prahy.}

^{2.6.2. Věda a výzkum}

^{Středočeský kraj má ve srovnání s jinými relativně dobrou pozici v oblasti vědy a výzkumu. V regionu sice neexistuje žádná vysoká škola (pomineme-li 2 pobočky pražské University Karlovy), zato zde sídlí řada výzkumných ústavů, především v okresech Praha - západ a Praha - východ. Jejich silná koncentrace v zázemí metropole je sice obvyklá ve vyspělých zemích, v našich podmínkách spíše představuje zaostávání ostatních regionů. Významné vývojové centrum se nachází v areálu Škody Auto v Mladé Boleslavi.}

^{Přehled výzkumných ústavů na území Středočeského kraje}

^{název pracovištěsídlookres}

^{Astronomický ústavOndřejovPH}

^{Biopharm - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčivJílovskoPZ}

^{Botanický ústav AV ČRPrůhonicePZ}

^{Ústav jaderné fyzikyŘežPH}

^{Ústav jaderného výzkumuŘežPH}

^{Ústav nerostných surovinKutná HoraKH}

^{Výzkumný ústav krmivářského průmyslu a služebPečkyKO}

^{Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivostiJíloviště-StrnadyPZ}

^{Výzkumný ústav okrasného zahradnictvíPrůhonicePZ}

^{Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - výzkumná stanice vinařskáKarlštejnBE}

^{Výzkumný ústav včelařskýLibčice nad VltavouPZ}

^{Prameny: Významné podniky ČR 1998, Hoppenstedt Bonnier; situační analýzy vybraných okresů}

^{Středočeského kraje.}

^{2.6.3. Zdravotnictví}

^{V centrálně řízeném hospodářství organizoval celou zdravotní péči stát a financoval ji ze státního rozpočtu. Přechod na tržní hospodářství znamenal odstátnění značné části zdravotnických zařízení a financování základní zdravotní péče prostřednictvím povinného zdravotního pojištění. Privatizace proběhla i v případě dalších zdravotnických zařízení, např. lékáren. Většina lékařů (téměř 60 %) dnes pracuje v soukromých zdravotnických zařízeních.}

^{Síť zdravotnických zařízení v současné době tvoří nemocnice, odborné léčebné ústavy, lázeňské léčebny, sanatoria a ozdravovny, polikliniky a sdružená ambulantní zařízení, zdravotní střediska, samostatné ordinace, samostatné laboratoře, kojenecké ústavy a dětské domovy, dětská centra a stacionáře, jesle, zařízení lékařské péče, hygienické služby a ostatní zdravotnická zařízení.}

^{Zabezpečení zdravotní péče v roce 1997}

^{Ambulantní péče *Nemocnice (lůžková část)Hygienická službaOdb. léčebné ústavy **}

^{lékařilékařilůžkalékařilékařilůžka}

^{abso lutněna 10 000abso lutněna 10 000abso lutněna 10 000abso lutněna 10 000absolutně}

^{****obyv.obyv.obyv.obyv.}

^{Benešov18420,71465,1545651,4291,0330634}

^{Beroun16221,45445,9145460,2950,66372}

^{Kladno29319,501348,921 00967,22140,9533147}

^{Kolín20921,88818,4880083,6160,6418}

^{Kutná Hora14919,19425,3637848,5530,39262}

^{Mělník17318,289910,4257660,6950,53 - -}

^{Mladá Boleslav23821,17756,6569561,9650,4539829}

^{Nymburk14718,05455,4746156,6230,44253}

^{Praha - východ16517,90374,0642546,0960,659295}

^{Praha - západ9512,41111,4315219,9520,26 - -}

^{Příbram26324,46928,5986680,4830,2732492}

^{Rakovník9617,89366,7227951,8350,93252}

^{Středočeský kraj2 17419,657426,716 55159,23670,611522 644}

^{Hl. m. Praha ***5 04242,001 33011,089 93482,752021,681392 313}

^{Česká republika25 83225,088 3208,0870 45768,416910,6793922 525}

^{* ambulantní části lůžkových zařízení a samostatná ambulantní zařízení}

^{** včetně ambulantní části}

^{*** včetně zařízení Středočeského kraje na území Hl. m. Prahy}

^{**** přímo řízená zařízení jsou započítávána do okresů podle polohy}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{I přes určitou decentralizaci zdravotnických zařízení je regionální rozložení těchto zařízení v ČR dosti nerovnoměrné. Ve většině ukazatelů se na první pohled jeví situace středních Čech velmi nepříznivě. Část zdravotnických zařízení, která jsou určena pro obyvatele regionu, se totiž nalézá v hlavním městě. Z pohledu jednotlivých okresů tak logicky připadá relativně málo lékařů i lůžek na 10 tisíc obyvatel v těsném zázemí Prahy, hodnoty ukazatelů periferních oblastí kraje se pak spíše přibližují k celorepublikovému průměru. Ve specifické situaci se nachází okres Příbram, kde stále přetrvávají dnes již nepotřebné a nákladné zdravotnické služby, které pocházejí z dob těžby uranové rudy. Mezi další speciální problémy některých okresů lze zařadit např. neexistenci infekčního oddělení na Kladensku nebo fakt, že na okrese Benešov nepůsobí ani jeden psychiatr. Spíše perličku než důležitou informaci představuje prvenství Kolešovic na Rakovnicku coby nejmenší obce v kraji (pouze 107 obyvatel) s vlastním zdravotnickým zařízením.}

^{Zdravotnická zařízení s 200 a více lůžky (bez následné péče)}

^{typ zdravotnického zařízenísídlopočet lůžekokres}

^{Klaudiánova nemocniceMladá Boleslav650MB}

^{Psychiatrická léčebnaKosmonosy595MB}

^{Nemocnice s poliklinikamiPříbram578PB}

^{NemocniceKolín466KO}

^{Nemocnice Rudolfa a StefanieBenešov404BN}

^{Nemocnice s poliklinikouMělník322ME}

^{Nemocnice s poliklinikouRakovník279RA}

^{Nemocnice s poliklinikouBrandýs n. L.-St. Boleslav250PH}

^{Rehabilitační ústavKladruby206BN}

^{Nemocnice s ambulantní částíKutná Hora202KH}

^{NemocniceBeroun?BE}

^{NemocniceHořovice?BE}

^{NemocniceKladno?KL}

^{NemocniceSlaný?KL}

^{Nemocnice s poliklinikouČeský Brod?KO}

^{NemocniceNymburk?NB}

^{Prameny: Situační analýzy okresů Středočeského kraje.}

^{Samostatnou kapitolu zdravotnických zařízení představují lázně. Na území kraje se nacházejí tři s celkovým počtem 670 lůžek, všechny v blízkosti řeky Labe. Nejproslulejší a největší z nich - Poděbrady - se specializují na léčbu srdečních a cévních chorob. Stejné zaměření má díky četným artéským pramenům i nedaleká Sadská (také v okrese Nymburk). Slatiny a sirno-železité minerální vody lázní Toušeň (okres Praha - východ) se využívají pro léčbu nemocí pohybového ústrojí (hlavně kloubních onemocnění).}

^{2.6.4. Sociální péče}

^{S otázkou zdravotnictví úzce souvisí i problematika sociálního zabezpečení. Do sítě zařízení sociální péče patří především domovy důchodců (včetně v posledních letech vznikajících penzionů) a ústavy pro postižené dospělé osoby a mládež. Zejména v posledních čtyřech letech zaznamenáváme výrazně vzestupný trend v jejich počtu i kapacitě, zejména kvůli růstu počtu důchodců.}

^{Zařízení sociální péče v roce 1997}

^{celkemz tohocelkový počet míst v nich}

^{zařízenípro dospělépro mládežostatníabsolutněna 10 000 obyv.}

^{Benešov752-77387,2}

^{Beroun632133444,4}

^{Kladno1510321 38992,5}

^{Kolín16131268471,5}

^{Kutná Hora743-43055,2}

^{Mělník852153456,3}

^{Mladá Boleslav1482461454,7}

^{Nymburk752-60474,2}

^{Praha - východ65-146049,9}

^{Praha - západ761-41254,1}

^{Příbram743-72667,5}

^{Rakovník642-41777,5}

^{Středočeský kraj1067223117 37766,7}

^{Hl. m. Praha3122544 20135,0}

^{Česká republika86353518114769 11367,1}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{Celkovým počtem, strukturou i kapacitou zařízení sociální péče se území Středočeského kraje nikterak zvlášť neliší od průměru ČR. Určitou nerovnoměrnost rozložení kapacity domovů důchodců v rámci jednotlivých okresů částečně vyvažuje většinou dobře rozvinutá síť domů s pečovatelskou službou. Značný nedostatek kapacit pro staré občany evidují ve více okresech, hlavně však v Berouně, Kutné Hoře a také Kladně, protože více než čtvrtinu jinak vysoké kapacity všech zařízení sociální péče tvoří ústavy pro mentálně postižené. Velký ústav stejného zaměření se nachází také v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi v okrese Praha - východ, který představuje výjimku i v jiném směru - jako jediný středočeský okres neprovozuje žádný dětský domov.}

^{Sociální zabezpečení k 31. 12. 1997}

^{Počty příjemců důchodůPrůměrný důchod bez souběhů jiných důchodů (Kč)}

^{celkemstarobníinva lidnívdovskýsirotčícelkemstarobníinva lidnívdovskýsirotčí}

^{Benešov22 22011 2283 9776 5854304 9475 0264 8605 2882 493}

^{Beroun18 8319 7803 0715 5983825 0105 0995 0015 2792 557}

^{Kladno39 35418 5599 57310 4917315 0745 2785 1365 3032 531}

^{Kolín22 93711 5604 0046 9194544 9865 0524 9005 3202 524}

^{Kutná Hora20 7379 4805 0685 8013884 9165 0144 9335 3192 517}

^{Mělník22 23011 6023 7386 3635274 9665 0774 8945 3002 523}

^{Mladá Boleslav27 08713 1925 6497 6515954 9455 0594 8735 3502 513}

^{Nymburk24 06111 4655 1106 9785084 9445 0514 8875 2932 526}

^{Praha - východ22 91511 9773 9206 5554635 0245 1354 9215 3042 551}

^{Praha - západ18 5409 6703 1835 3243635 0725 2324 9865 3222 475}

^{Příbram27 82013 5646 1187 5575815 1165 3045 2435 3282 592}

^{Rakovník14 4426 6123 5983 9582744 9855 1135 0695 3042 540}

^{Středočeský kraj281 174138 68957 00979 7805 6965 0045 1304 9935 3102 530}

^{Hl. m. Praha290 079164 29539 65779 5966 5315 2795 4584 9285 5612 569}

^{Česká republika2 485 1101 277 308474 659675 52257 6215 0225 1514 9865 3362 546}

^{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

^{2.6.5. Kultura, tělovýchova a sport}

^{V devadesátých letech dochází v důsledku nedostatku finančních prostředků na zajištění provozu a přesunu zájmů lidí k rušení některých kulturních zařízení, především kin a knihoven. Na druhé straně díky vyšší intenzitě turistického ruchu vznikají další muzea a galerie, tradici udržují četné každoroční kulturní (hlavně hudební a divadelní) a sportovní akce.}

^{Počty kulturních zařízení, tělovýchova}

^{knihovnykinadivadlamuzea a památkygalerietělových. jednotyčlenové TJ}

^{Benešov11911?6139111 049}

^{Beroun85?52???}

^{Kladno88?311???}

^{Kolín92226310115 335}

^{Kutná Hora7382611??}

^{Mělník6113474??}

^{Mladá Boleslav132823???}

^{Nymburk875?????}

^{Praha - východ86399???}

^{Praha - západ4810154??}

^{Příbram?61369210 983}

^{Rakovník87?256??}

^{Prameny: Situační analýzy okresů Středočeského kraje, OÚ, 1998.}

^{Nejrozmanitější sportovní odvětví s jejich sportovišti jsou doslova rozeseta po celém kraji. Zřejmě nejdůležitější tradiční mezinárodní sportovní akci pořádanou na území středních Čech představuje automobilová Rallye Bohemia v Mladé Boleslavi. Mnohé sportovní oddíly hájí barvy nejen svého klubu, ale i kraje. Nejvýznamnější z nich jsou: Dukla Příbram v 1. a Mladá Boleslav ve 2. fotbalové lize, HC Velvana (Kladno) v nejvyšší, Beroun a Kralupy nad Vltavou v druhé nejvyšší hokejové lize, rovněž Kaučuk Kralupy v 1. basketbalové lize žen, Aero Odolena Voda a VO Příbram ve volejbalové extralize mužů, v neposlední řadě také říčanští ragbisté či vlašimští stolní tenisté, resp. tenistky.}

^{2.7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ}

^{2.7.1. Ovzduší}

^{Mezi základní bilancované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv (hlavně uhelné elektrárny a teplárny, spalovny, některé průmyslové provozy, automobily a individuální topení), patří tuhé látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky.}

^{Měrné emise základních znečišťujících látek (t/rok/km2)}

^{tuhé látkySO}_{2 NOxCO CxHy}

_{1995199619951996199519961995199619951996}

_{Benešov0,130,100,370,310,140,130,050,040,040,04}

_{Beroun0,900,423,772,361,161,075,433,020,070,04}

_{Kladno5,393,476,345,086,213,210,580,630,240,23}

_{Kolín1,332,051,311,990,791,000,930,630,330,23}

_{Kutná Hora0,330,310,850,990,360,410,180,290,090,12}

_{Mělník11,7112,10139,67148,1123,4021,172,312,621,711,64}

_{Mladá Boleslav1,231,433,322,361,081,050,550,610,670,96}

_{Nymburk0,400,270,730,770,470,280,140,190,340,23}

_{Praha-východ0,690,461,410,870,410,280,380,760,380,41}

_{Praha-západ0,220,120,700,490,350,320,110,190,180,05}

_{Příbram0,400,191,712,180,310,460,460,410,070,07}

_{Rakovník0,240,190,640,240,180,130,420,270,050,02}

_{Hl. m. Praha3,474,8434,3721,1310,767,221,631,411,371,10}

_{Středočeský kraj1,581,4610,6811,022,332,000,800,670,300,30}

_{Česká republika1,161,0811,7810,032,262,082,822,470,260,21}

_{Pramen: Okresy 1997, ČSÚ.}

_{Vývoj množství měrných emisí hlavních znečišťujících látek na území Středočeského kraje v 90. letech má převážně klesající tendenci, hlavně díky poklesu průmyslové výroby, odsiřování i postupující plynofikaci. Pouze v roce 1996 dochází k mírnému zvýšení hodnot u oxidu siřičitého (kvůli Elektrárně Mělník). Ze srovnání s celorepublikovým průměrem vyplývá s výjimkou oxidu uhelnatého obecně výrazně horší stav (opět především z důvodu vysokých emisních hodnot mělnického elektrárenství). Výrazně nízkými emisními hodnotami se mohou pochlubit především okresy Benešov a Rakovník, dobrým Kutná Hora a Praha - západ (kromě nejbližšího okolí Prahy). Ve složitější situaci se hlavně kvůli vyšším emisím uhlovodíků nacházejí Praha - východ, Nymburk a Kolín (také mnoho tuhých látek).}

_{Nejvyšší emise zaznamenáváme u okresů Kladno, Beroun, Mladá Boleslav a hlavně Mělník, který patří spolu s Chomutovem, Mostem a Ostravou - město mezi 4 nejhorší znečišťovatele ovzduší na úrovni okresů v zemi. Největšími středočeskými přispěvateli ke znečištění vzduchu jsou:}

_{ČEZ a Energotrans - Elektrárna Mělník}

_{Kaučuk Kralupy nad Vltavou}

_{Spolana Neratovice}

_{Vápenka Čertovy schody}

_{Energetické centrum Kladno}

_{Lučební závody Kolín}

_{Regionální diferenciaci kvality ovzduší ovlivňují kromě lokalizace a významu lokálních emisí také povětrnostní podmínky, především směr větrů (převládají západní, severozápadní a jihozápadní). Například velká část Mladoboleslavska trpí vlivem přenosu emisí z Mělnicka i Litoměřicka. Z hlediska sezonního mají významný vliv inverze a topná sezona (zvlášť pro střední Čechy z důvodu individuálního spalování uhlí).}

_{Téměř nezávadné ovzduší se nachází v pásu podél jižního okraje okresu Příbram, Benešov a Kutná Hora, dále pak v severních a východních oblastech Mladoboleslavska a severním cípu okresu Nymburk. Mezi oblasti s vůbec nejhorší kvalitou ovzduší řadíme území mezi Kralupy nad Vltavou a Neratovicemi, Slánsko a okolí Berouna. Při generalizovaném hodnocení stavu ovzduší po okresech docházíme k následujícímu závěru:}

_{velmi dobréokresy KH a RA}

_{dobréokresy BN, NB, BE, PZ a PH}

_{špatnéokresy KO, PB a MB}

_{velmi špatné okresy KL a ME}

_{Za účelem likvidace nebezpečných freonům, které porušují ozónovou vrstvu Země, byla zřízena skládka chladniček v Kácově na Kutnohorsku. Ohromná bílá hora stále čeká na začátek své likvidaci, provozovna však ještě nevznikla.}

_{2.7.2. Voda}

_{Jakost povrchových vod se vyhodnocuje pomocí státní sledovací sítě vybraných profilů řek a větších potoků. Pro posouzení jakosti podzemních vod slouží pozorovací síť vrtů a pramenů. Podzemní vody jsou znečišťovány zejména v důsledku propustnosti kvartérních sedimentů a kontaktem se znečištěným tokem, specifickým případem může být existence vojenského výcvikového prostoru. Hlavní zdroje znečištění toků představují nedostatečně čištěné nebo vůbec nečištěné komunální a průmyslové odpady (středočeská specialita) a zemědělská hnojiva, která mimo jiné způsobují tzv. eutrofizaci (zařasení stojatých vod) .}

_{Podle údajů z roku 1997 (ČHMÚ) neexistuje na hlavních sledovaných vodních tocích Středočeského kraje žádný úsek s kvalitou I či II (neznečištěná a mírně znečištěná voda)! Kompletní úseky Berounky, Sázavy, Vltavy od nádrže Slapy až k soutoku s Bakovským potokem, Doubravy na Kutnohorsku, Jizery z výjimkou úseku Mladá Boleslav - Benátky nad Jizerou (IV) a krátký úsek Labe mezi soutokem s Jizerou a Neratovicemi se řadí do kategorie III (znečištěná voda).}

_{Za silně znečištěné vody (IV) považujeme zbylé úseky Vltavy a Labe, stejně jako Blanici na Vlašimsku, Mrlinu na Nymbursku (bez ČOV) a Litavku mezi Lochovicemi a ústím do Berounky. Nejhorší klasifikační stupeň V (tj. velmi silně znečištěná voda) nalezneme na zbytku Litavky (voda z uranových dolů, Kovohutě Příbram), Rakovnickém potoce, Zákolanském potoce (Kladensko) a přítocích Labe - Cidlině (žádná ČOV), Klejnárce na Kutnohorsku a Výrovce na Nymbursku. Relativně vyšší kvalitu velkých toků často způsobuje "zředění" kvalitnější vodou některých jejich přítoků, kdežto řada potoků má enormě znečištěnou vodu díky nízkému průtoku a tím i větší zranitelnosti.}

_{Trendy jakosti však ukazují na celkově zlepšující se stav. Příčiny lze vidět především v pokračující výstavbě ČOV a omezení přísunu minerálních hnojiv do půd (kladný efekt vysokých cen hnojiv a pesticidů). Problémem stále zůstává přílišná míra eutrofizace Orlíku a hlavního zdroje pitné vody - vodárenské nádrže Švihov. Stále probíhají sanační práce na Mladoboleslavsku v areálu Škoda Auto a v lokalitách bývalého VVP Mladá (čerpání a čištění podzemní vody znečištěné ropnými produkty).}

_{2.7.3. Půda}

_{Z hlediska obsahu rizikových prvků nepředstavují naše půdy nebezpečí pro potravinový řetězec, s výjimkou menších lokalit. Rizikovými látkami jsou nejvíce kontaminovány půdy na území okresu Příbram (Pb, Cd, As) a rovněž některé lokality Kutné Hory (středověká těžba a zpracování rud).}

_{Produkční schopnost půd ovlivňuje vodní eroze, která v ČR ohrožuje asi 54 % orné půdy. Vzhledem k jen pozvolnému snižování zornění nelze očekávat výrazné snížení nebezpečí vodní eroze v nejbližším období. Silnou vodní erozí jsou postiženy především okresy Rakovník, Praha - východ, Kutná Hora a Kolín.}

_{Jedním z velmi důležitých dlouhodobých projektů racionalizujících půdní údržbu a zapracovávajících zájmy životního prostředí jsou tzv. komplexní pozemkové úpravy. Jejich realizace závisí na dořešení majetkových vztahů a na dostupnosti státních finančních prostředků.}

_{2.7.4. Radonové riziko}

_{Radioaktivní plyn radon vzniká postupnou přeměnou uranových rud, které se nacházejí v nejrůznějších horninách a stavebních materiálech z nich vyrobených. Jeho vdechování zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. Průměrná koncentrace radonu v ČR představuje dvojnásobek úrovně okolních zemí, a to z důvodu častějšího výskytu horninových typů s primárně zvýšeným obsahem uranu.}

_{Stupnice hodnotící míru radonového rizika se sestává ze 3 kategorií. Nejohroženější oblasti se nacházejí na území okresů Příbram, Benešov, Mělník a Praha - východ. Středním radonovým rizikem lze hodnotit situaci okresů Kolín, Kutná Hora, Rakovník a Kladno. Velmi nízký výskyt nebezpečného plynu zaznamenáváme na Nymbursku a Berounsku (díky vápencovým sedimentům).}

_{2.7.5. Odpady}

_{Do roku 1991 neregulovala žádná zákonná norma nakládání s odpady. Většina z nich tak byla skladována na černých a nebezpečných skládkách (kontaminace podloží, spodní i povrchové vody a okolních půd), a to i v případě nebezpečných a toxických odpadů. Po schválení zákona o odpadech v roce 1991 došlo k výraznému snížení počtu nebezpečných skládek a po roce 1996 k jejich uzavření. K 1. 1. 1998 nabyl účinnosti nový zákon o odpadech, reagující na vývoj v odpadovém hospodářství, změny vlastnických vztahů a přípravu vstupu ČR do EU.}

_{Údaje o využití a nakládání s odpady na území středních Čech ukazují na převahu jejich skládkování. V převážné většině okresů fungují alespoň spalovny. Využití jiných technologií, které vyžadují vyšší množství investic, stále není běžné. V plném rozsahu stále nedošlo k zajištění separovaného sběru a recyklaci využitelných složek tuhého komunálního odpadu (papír, kovy, sklo, plasty, olověné akumulátory, stavební suť) a těch nebezpečných složek odpadu, které je nutno zneškodňovat vhodnějším způsobem než skládkováním (rtuťové zářivky, výbojky, vyjetý olej, léky, zbytky spotřební chemie atd.). Mezi světlé výjimky patří např. recyklace rtuťových zářivek v Panenských Břežanech a Měšicích (Okres Praha - východ), stavebního odpadu na Berounsku, Nymbursku, v Kojeticích (Praha - východ), dekontaminační plochy v Šumboru a Milovicích na Nymbursku, další na Kutnohorsku a v okrese Praha - východ či zneškodňování odpadů v biofermentačních komplexech v Městci Králové a Hořátvi na Nymbursku.}

_{2.7.6. Hluk}

_{Hluk způsobuje asi z 85 % silniční doprava. Železniční a letecká doprava zasahují svými negativními účinky menší počet obyvatel. Úroveň monitoringu hluku u nás zatím nedosahuje standardu západních zemí. Přesto statistiky z roku 1996 hovoří o 180 tisících obyvatel Středočeského kraje (tzn. každý 6.) vystavených nadměrnému hluku v mimopracovním prostředí a o vzestupném trendu od roku 1993. Střední Čechy se tak při relativním srovnání nacházejí mírně pod průměrem ČR, který výrazně ovlivňuje nedobrý stav Prahy, kde je hlukem postižena polovina populace.}

_{2.7.7. Péče o krajinu}

_{Přírodovědně i esteticky cenná území, tzn. hlavně s přírodními složkami v co nejpřirozenějším stavu nebo vysokou mírou biodiverzity (tj. druhové rozmanitosti), jsou vyhlašována za chráněná území. Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje 6 kategorií chráněných území: národní parky (3 v ČR/žádný ve středních Čechách), chráněné krajinné oblasti (24/5), národní přírodní rezervace (118/?), přírodní rezervace (přibližně 1 000/?), národní přírodní památky (100/?) a přírodní památky (asi 600/?). První 2 se označují jako velkoplošná (VCHÚ), další 4 jako maloplošná (MCHÚ).}

_{Chráněné krajinné oblasti na území kraje}

_{názevrok vyhlášenírozloha v haokresy, na území kterých se CHKO rozkládá}

_{Blaník19814 041BN}

_{Český kras197213 006BE, PZ, Hl. město Praha}

_{Český ráj19958 953MB, Jičín, Semily}

_{Kokořínsko197626 979ME, MB, Česká Lípa, Litoměřice}

_{Křivoklátsko197862 409BE, KL, RA, Plzeň - sever, Rokycany}

_{Pramen: Statistická ročenka ČR 1998, ČSÚ.}

_{Do mezinárodního programu UNESCO Man and Biosphere, zaměřeného na vytváření celosvětové sítě biosférických rezervací, jakožto klíčových oblastí pro ochranu druhů a biologické diverzity na Zemi, bylo zařazeno 6 VCHÚ. Jednu z nich představuje Křivoklátsko.}

_{Středočeská maloplošná chráněná území (asi 180) pokrývají 1 % z celkové rozlohy kraje a podílejí se 13 % na rozloze všech MCHÚ v ČR.}

_{Od roku 1990 probíhá vymezování Územního systému ekologické stability, na kterém se účastní i střední Čechy prostřednictvím svých biocenter a biokoridorů. V této ekologické síti se jedná o účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů a stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu.}

_{2.8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH}

_{2.8.1. Rekreační krajinné celky}

_{Především jižní a jihozápadní část okresu Praha - západ představuje nejatraktivnější prostor pro rekreaci (hlavně víkendovou) ve Středočeském kraji i v ČR vůbec. Jeho přednost spočívá zejména v dobré kvalitě životního prostředí, pestrosti přírodního prostředí a snadné časové dostupnosti z Prahy. Druhou pozici v počtu rekreačních objektů v kraji i v ČR zaujímá okres Praha - východ. Množství rekreačních objektů v zázemí Prahy však stagnuje a očekává se trend jejich transformace na objekty trvalého bydlení.}

_{Přehled rekreačních krajinných celků:}

_{Povltaví (chatová oblast, letní rekreace): Vrané nad Vltavou, Hradišťko, Štěchovice, Slapy v PZ; Nová Živohošť v BN; Sedlčansko (Velká, Kamýk nad Vltavou), oblast podél potoka Mastník, pravý břeh v. n. Orlík - Petrovicko (Podskalí, Trhovky, Popelíky) v PB.}

_{Posázaví (chatová oblast, letní rekreace): Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz v PZ; Kamenice, Louňovice v PH; Vyžlovka, Jevany - u Voděradských bučin, Masojedy, Doubravčice, Štíhlice, Stříbrná Skalice, Vlkančice v KO; Čerčany, Chocerady, Samechov, Český Šternberk v BN; Sázava, Ledečko, Rataje nad Sázavou, Samopše, Kácov, Zruč nad Sázavou, Dolní Pohleď, Vlastějovice, okolí Zbraslavic v KH.}

_{Poberouní (chatová oblast, letní rekreace, výletní místo): Černošice v PZ; Chyňava, okolí Karlštejna v CHKO Český kras (Koněpruské jeskyně) - Zadní Třebáň, Hlásná Třebáň, Srbsko v BE; okolí Křivoklátu v CHKO Křivoklát v RA.}

_{Polabí (chatová oblast; koupání v jezerech po těžbě štěrkopísku v NB): okolí Liběchova, pás mezi Neratovicemi a Kostelcem nad Labem v ME; Proboštská jezera, okolí Čelákovic v PH; Byšičky, Ostrá, Kersko, Sadská, Loučeň, Poděbrady, Oseček, Pňov-Předhradí v NB; Konárovice, Týnec nad Labem v KO.}

_{Brdsko (chatová oblast): Hutě pod Třemšínem, Leletice v PB.}

_{Džbán (letní rekreace - rybníky): Mšec, Třtice v RA.}

_{Jesenice (letní rekreace - rybníky) v RA.}

_{Český ráj (výletní místo): CHKO, skalní města, hrady v MB.}

_{Kokořínsko (výletní místo): CHKO v ME.}

_{2.8.2. Turistická infrastruktura a návštěvnost}

_{Středočeský kraj nedostatečně využívá svou polohu, tzn. blízkost Prahy, která představuje daleko nejvýznamnější turistické centrum země, kvůli nedostatečné propagaci svých atrakcí. Snad jedině okres Praha - západ dobře těží z této výhody. Komplexní informační síť se zatím ke škodě kraje nachází ve stadiu svého budování, vždyť nejdůležitější je návštěvníky na území přilákat a vyvolat v nich zájem se v prostředí pohybovat. S některými regiony sice prostřednictvím svých publikací seznamuje turisty Česká centrála cestovního ruchu, ale to nestačí. Dobře se zviditelňuje Kutná Hora, která se spolu s dalšími 5 českými městy podílí na projektu "Česká inspirace".}

_{Kvalitně udržovaná zůstává síť značených turistických tras a zpracovává se systém cykloturistických tras. Rozvoj agroturistiky lze zaznamenat zejména v okresech Příbram a Benešov. Společný jmenovatel velké většiny okresů, který brání dalšímu rozvoji cestovního ruchu, představuje nedostatek hotelů vyššího typu, chybějící stravovací a zábavní centra odpovídající úrovně, nízký počet a vybavenost sportovních zařízení (bazény, tenisové kurty, golfová hřiště, půjčovny kol, možnost jízdy na koni, atd.).}

_{Ubytovací zařízení v roce 1996}

_{z tohopočetpočet}

_{celkemz tohohotelyhotelykempy, chat.ostat. hrom.indiv.pokojůlůžek}

_{ubyt. zař.sezon.***** a******* až*pensionyosady, tur. ub.ubyt. zař.ubyt. zař.celkemcelkem}

_{Benešov813041219157249722 912}