Region KUTNÁ HORA 2002

Změněno: ***** 21.03.2002 *****
Od 2.5.2000 jste   návštěvníkem.
http://mapy.atlas.cz/mapa/tikh

Kutnohorsko - server | Posázavská cyklotrasa | Kutnohorské noviny | INFO centra |
Okres Kutná Hora | Obce | Okolí Kutné Hory |  
Stříbrná Kutná Hora | Slavnosti | Královské stříbření | 
Posázaví | Muzea | Muzeum Hrádek | Otevírací doby |
Ubytování | Firmy | Památky (GIS) | Památky | Památky Kutnohorska | Památky Kutné Hory | Odkazy |

Region Kutná Hora

     Území okresu Kutná Hora se rozkládá mezi středními toky řek Labe a Sázavy ve východní části středočeského regionu jihovýchodně od hlavního města Prahy. Ráz oblasti je určen třemi geometrickými oblastmi - Středočeskou tabulí, Středočeskou pahorkatinou a Českomoravskou vrchovinou. Kromě dominantního turistického centra Kutné Hory, se v celém okrese nachází množství zajímavých historických, kulturních i přírodních památek.

     Významnou rekreační Posázaví a území mezi Zbraslavicemi a Zbýšovem s množstvím rybníků. Řeka Sázava je cílem především milovníků vodní turistiky, v prezentovaném území je sjízdná po celé délce toku. Celá oblast je protkána sítí značných turistických tras , k nejvyhledávanějším patří stezky údolím Sázavy a lesními partiemi mezi Zručí nad Sázavou, Zbraslavicemi a Uhlířskými Janovicemi. Hlavní komunikace jsou propojeny hustou sítí silnic nižšího řádu, které jsou málo frekventované a hodné tak pro cyklistiku.

    V jihovýchodní části středních Čech mezi, řekami Labe a Sázava, nalezneme mikroregiony Kutnohorska, Čáslavska a střední Posázaví. Prastaré osídlení území je prokázáno velkým množstvím archeologických nálezů. V časové přímce se od přílivové facie křídového moře snadno přeneseme přes zbytky osídlení doby kamenné a bronzové až po středověk a chceme-li, až do novověku.

MIKROREGIONY

Kutnohorsko, Čáslavsko a Posázaví

Mgr. Ondřej Seifert

    V jihovýchodní části středních Čech mezi, řekami Labe a Sázava, nalezneme regiony Kutnohorska, Čáslavska a Posázaví. Prastaré osídlení území je prokázáno velkým množstvím archeologických nálezů. V časové přímce se od přílivové facie křídového moře snadno přeneseme přes zbytky osídlení doby kamenné a bronzové až po středověk a chceme-li, až do novověku.
    Prvního bouřlivého rozmachu doznalo území v raném středověku, kdy tudy vedla obchodní stezka zvaná "Haberská"1), spojující Vídeň s Prahou. Královská města Čáslav, Kolín a husté osídlení s množstvím románských nebo gotických kostelíků jsou toho výmluvným dokladem. Založení benediktinského kláštera se slovanskou liturgií v 11. století, zakládací listina prvního cisterciáckého kláštera v Čechách v Sedlci u Kutné Hory (r. 1142) nebo zbytky komendy řádu Německých rytířů v Drobovicích (r. 1242) jsou zase odrazem dlouhodobého kultivování krajiny prací a slovem.

1. Historie a architektura

    Nejvýznamnějším okamžikem pro území byl nález bohatých ložisek stříbrné rudy. Podle některých pramenů se odhaduje úhrnný výtěžek třinácti kutnohorských těžebních pásem na 2 500 tun ryzího stříbra za celou dobu dolování2). Kutná Hora se v dobách své největší slávy (hospodářského významu) stala druhým městem po Praze. V královské mincovně - Vlašském dvoře se razil stříbrný pražský groš, jenž pro svoji kvalitu platil po velké části Evropy3). Kutná Hora se v období gotiky stavebně rozvíjela do nebývalé krásy. Díky svému hospodářskému významu se záhy stala městem hrazeným. Ve 14. století byla zahájena stavba monumentálního chrámu sv. Barbory, patronky havířů4). Dva ze stavitelů chrámu (Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt) jsou významnými postavami středověké architektury v Čechách. Bohatství města se odrazilo jak v jedinečné architektuře sakrální, tak v obydlí měšťanů. Dnešní nálezy gotických nebo renesančních konstrukčních prvků v jádrech domů nám dávají možnost alespoň částečně nahlédnout do prostředí pozdně středověkého života měšťanů. Stopy doznívajícího významu města po vyčerpání ložisek rudy (r.1526 uzavřena mincovna) jsou patrné ještě v baroku, který se do tváře města nesmazatelně zapsal mimo jiné stavbami jezuitské koleje (Domenico Orsi), kostela sv. Jana Nepomuckého (F.M. Kaňka) a kláštera sv. Voršily (K.I.Dientzehofer). Ani Kutné Hoře se však nevyhnuly v té době časté požáry, které si vyžádaly protipožární opatření v podobě změn tvarů střech. Nástup průmyslové revoluce provázený odstraňováním hradeb a klasicistní stavební úpravy daly městu jeho poslední urbanistickou podobu. Druhá polovina 19. století se v Kutné Hoře projevila již jen romantizujícími opravami některých památek. Mnohá malebná zákoutí si však doposud zachovala svůj středověký charakter - své genius loci královského horního města.
    Zápis historického jádra Kutné Hory na Seznam světového dědictví lidstva UNESCO v roce 1995 s důrazem na měšťanské domy, chrám sv. Barbory a katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je pak už jen určitým nadnárodním vyjádřením úcty k dílu našich předků.
    Románské nebo raně gotické kostelíky v Malíně, Uhlířských Janovicích, Záboří nad Labem, Jakubu, Vysoké či Soběšíně lze připodobnit rozsypanému náhrdelníku paní Historie na zvlněném koberci regionu. Královské město Čáslav s hradbami a gotickým kostelem stejně tak jako zbytky hradů v Ratajích nad Sázavou, Semtěši nebo Talmberku jsou jednoznačnými důkazy zmíněného strategického významu regionu.
    Zámecké obory v Žehušicích a Žlebech se mohou pyšnit jiným světovým unikátem - chovem bílých jelenů. Romantický zámek Žleby ve stylu francouzské novogotiky, zámek Zruč nad Sázavou a empírový zámek Kačina s Muzeem českého venkova jsou pouze některé další pozoruhodnosti z nepřeberného množství kulturního dědictví regionu. Křídové moře již dávno ustoupilo, region Kutnohorska, Čáslavska a Posázaví má dnes moře jiné. Je totiž jednou z památkově nejbohatších území středních Čech.

2. Příroda a zajímavosti

    Při výčtu atraktivních míst je určitě nutné nahlédnout do Posázaví, kterému vévodí sázavský klášter, zručský zámek, zříceniny hradů loupeživých rytířů a mohutný hrad v Českém Šternberku. Nesmíme ovšem zapomenout na regionální železniční trať, technickou zajímavost proslulou již z počátku českého trampingu - tzv. "Posázavský pacifik", kopírující úchvatnou přírodní scenérii údolí řeky Sázavy. Vzhledem ke skutečnosti, že Posázaví nebylo tak zemědělsky bohaté jako Polabí, zapustil zde kořeny sklářský průmysl. Starobylá huť Jakub v Tasicích doposud produkuje výrobky za použití tradičních technologií, které lze shlédnout přímo na místě.
    Říčka Vrchlice je po Sázavě druhým nejvýznamnějším němým svědkem dějinných událostí Kutnohorska, a to od pradávna po současnost. Jejího blahodárného vlivu využívali již první neolitičtí osadníci stejně jako později Keltové i Slované. Skalní ostroh zaniklého hradiště Danemark nad meandrem říčky nám dává možnost pohlédnout okolní krajině do tváře a položit si ty nejhlubší otázky o pomíjejícnosti lidského života v kontrastu s miliony let trvajícím procesem utváření krajiny. Polohu vyvýšeniny nad Vrchlicí (Malín) dokázali v 10. století využít Slavníkovci ke střežení obchodní stezky. Cisterciáci zase využili vodního toku k založení sedleckého kláštera. V tichých tůních přítoků Vrchlice se dodnes shlížejí zbytky středověké tvrze v Malešově či zřícenina hradu Sion. I špitální řád sv. Lazara potřeboval ke svému poslání vodu, proto byl na vodoteči založen ve 13. století první městský špitál v Kutné Hoře. Z Vrchlice si braly vodu české protestantské armády 15. století, stejně jako jejich protivníci.
    Velkého pomocníka našli ve Vrchlici kutnohorští havíři pro náhony těžebních strojů, ale i mlynáři a rybáři. Vždyť v dobách největší slávy měla Kutná Hora několik desítek tisíc obyvatel5). Kutná Hora byla takovým "Ostravskem"  středověku. Pozůstatky desítek mlýnů, náhonů, mostků i jeden středověký akvadukt6) lze doposud v údolí říčky nalézt. Dva středověké mostky ostatně slouží doposud. Nejzachovalejší z mlýnů je tzv. Těšitelův mlýn, jenž dnes opět zdobí mlýnské kolo. Kutná Hora díky přehradě s jedinou klenbovou hrází v Čechách (1973) využívá Vrchlici jako zdroj pitné vody dodnes. A Velký rybník? Ten slouží k rybaření a rekreaci již od roku 1852.
    Sázava i Vrchlice (Klejnárka, Doubravka, Bylanka atd.) byly vždy spjaty se životem regionu. A aniž si to vždy uvědomujeme, řeky, říčky potoky a rybníky jsou nejen nedílnými součástmi naší historie, ale i tvůrkyně biosféry daného území.

3. Volný čas

    Návštěvníci regionů Kutnohorska, Čáslavska a Posázaví mají možnost ponořit se jak do historie, tak do přírodních scenerií údolních niv.
    Kutná Hora nabízí kromě dvou katedrál prostřednictvím Českého muzea stříbra středověký důl s expozici dolování a zpracování stříbra nebo uměleckého řemesla. Ve Vlašském dvoře najdeme mimo jiné expozici mincí. Kostnice v Sedlci nabídne zase mrazení v zádech. Zámky Kačina, Žleby, Sázava, Rataje a Zruč nad Sázavou nebo hrad Český Šternberk byly vždy turisticky vyhledávanými cíli.
    V Čáslavi si pak návštěvníci mohou prohlédnout muzeum se zajímavou vlastivědnou expozicí. Čáslavské muzeum je totiž co do založení druhým muzeem po Národním muzeu v Praze. Čáslavsko je štědré k pěší turistice, ale i cykloturistice. Slovanská hradiště nad Třebonínem pořád ještě shlíží do Čáslavské kotliny a nabízí stejný pohled jako před mnoha tisíci lety. Totiž skoro stejný pohled.
    Posázavské jezy a meandry jsou rájem vodní turistiky. Tábořiště a campingy jsou svým vybavením různé, ale vybere si určitě každý.

1) Osada Habry mezi mezi Golčovým Jeníkovem a Havlíčkovým Brodem , kde dodnes při silnici stojí zbytek středověké celnice
2) Královské horní právo z roku 1300 IUS REGALE MONTANORUM, vyvolané nutností modernizovat těžební právo, se stalo základem          horního práva ve střední Evropě na několik století.
3) Původně se začal razit v pražské mincovně, proto "pražský" groš.
4) Svatá Barbora je patronkou havířů, protože se podle legendy uchýlila do skály, která se před ní sama otevřela. Je také patronkou                               dělostřelců, protože jejího otce po krutém činu na místě spálil blesk. Patronkou havířů a dělostřelců je snad také pro její rychlou smrt, protože dlouhého umírání se logicky obávali jak havíři, tak dělostřelci.
5) Tehdy se ovšem říčka jmenovala Bach, později zkomoleně Pách. Jméno Vrchlice pochází až z roku 1824, kdy si český básník Jaroslav       Vrchlický zvolil svůj pseudonym podle této říčky. Nebo naopak?
6)Vody měli havíři plné zuby, protože jim zatopovala doly. Pitné vody bylo málo. Proto byl vybudován již ve středověku vodovod ve vrtaných dřevěných trubkách od pramene sv. Vojtěcha až ke kašnám.

21. březen 2002

Nejzajímavější navštěvované památky a místa na Kutnohorsku

Královské horní a mincovní město Kutná Hora

Královské město Čáslav

Okolí Kutné Hory

Posázaví

Žehušice a Bojmany. Soubor luk a lužních hájů, upravený jako anglický park a obora s řadou přirozených prvků, především tvrdých luhůse starými duby, jilmy, lipami a jasany. Zvláštností je oborní chov populace bílé mutace jelena orientálního původu a unikátní hodnoty.

Královské stříbření Kutné Hory

Kulturní akce v roce 2000

• o památkách naleznete v publikaci: Památky Kutnohorska
• Ubytování v okrese Kutná Hora

• Okres Kutná Hora

• Region Kutná Hora

• Kutnohoské památky

• Obce okres u Kutná Hora

• okres Kutná Hora - mesta.obce.cz

• Mapa okresu Kutná Hora - http://www.oku-kh.cz/gis/obce.gif

• Střední Čechy - http://www.praha-vychod.cz/sc/sc01.htm

• Region Kutná Hora

• http://web.oku-kh.cz/rrr/
• e-mail: