Historie Kutné Hory
   Slavná historie Kutné Hory, ve středověku druhého města českého království, začala v Malíně (dnes předměstí Kutné Hory), kde Slavníkovci v 10. století těžili stříbro a razili v letech 985-995 mince-denáry s opisem MALIN CIVITAS. Toho využili později cisterciáci a založili na území dnešního Sedlce v roce 1142 klášter a postupně kolonizovali území.

Kutnohorské dolování
   Ve 13. století byla objevena významná naleziště stříbra a na území dnešní Kutné Hory začali přicházet lidé z Německa dalších zemí, aby se podíleli na jeho těžbě, zpracování a později ražení mincí. Nastal "sběh ke Kutně", který si můžeme srovnat pouze s pozdější "zlatou horečkou" v Americe. V roce 1300 král Václav II. z rodu Přemyslovců vydal Královký horní zákoník - Ius Regale Montanorum, provedl "velkou měnovou reformu" a zavedl ražbu pražského groše v Kutné Hoře, aby zajistil zisk z nejbohatšího středověkého naleziště stříbrných rud v prospěch svůj a království.

   Díky stříbru vytěženému z kutnohorských dolů byli čeští králové významnými panovníky v Evropě. Karel IV. mohl být dobrým otcem vlasti a římským císařem. Nechal postavit v Praze katedrálu sv. Víta, Nové město pražské, Karlštejn a další významné stavby a založil universitu. V Kuné Hoře bylo postaveno několik významných kostelů. Rudokupci prodávali stříbro, bohatli a stavěli domy. V nedalekém Kolíně postavila církev katedrálu sv. Bartoloměje díky bohatství kutnohorských dolů. Bohatí kutnohořané nemohli být s tímto stavem spokojeni. Využili roztržky s církví a začali stavět katedrálu sv. Barbory v Kutné Hoře a zajistili zhmotnění bohatství a slávy ve svém městě. Později nastaly komplikace, stříbra ubývalo a peněz na stavbu chrámu se nedostávalo. Stavba byla na několik staletí zastavena a dostavbu katedrály zaplatil stát - Rakousko Uhersko - na konci 19 století.

19. století
   V 19. století město chátralo a vedli se "akademické" diskuse, které domy a budovy zachránit a které je třeba naopak odstranit.

20. století
   Počátek dvacátého století znamenal podmínky pro opravu řady domů v historickém jádru města. Po vzniku Československa v roce 1918 město žilo svým pomalým tempem a příliš se neměnilo. Vlivní lidé se zabývali sbíráním cených pozůstatků po bohaté minulosti, město financovalo zalesňování v okolí města.  

   Na konci 80. let 20. století udivovalo historické jádro velkým počtem chátrajících budov. Obnova budov se prováděla plánovaně až tehdy, když byla zanedbaná údržba za desítky let a hrozilo již zřícení budov. Některé domy byly již určeny k demolici. Obnova nejvýznamnějších byla velmi nákladná, opravovaly se gotické sklepy a provádělo se nákladné statické zajištění. Celkové opravy některých domů se prováděly až 20 let za dohledu památkových architektů a historiků. Odpovědní pracovníci odpovědní za památkovou péči v předchůdci dnešního Státního památkového ústavu středních Čech v Praze uvažovali o demolici řady domů - kulturních památek z důvodu nedostatečných dodavatelských kapacit.

   Na začátku 90. let 20. stol. bylo mnoho domů vráceno vlastníkům a dědicům. Také Město Kutná Hora získalo velmi rozsáhlý historický majetek. Lidé nakupovali domy při privatizaci majetku státu a od města, které nemohlo spravovat majetek, který nepotřebovalo a také chtělo umožnit soukromým vlastníkům podílet se na obnově a rozvoji města. Velké množství domů bylo opraveno soukromými osobami, církvemi a Městem Kutná Hora. Některé záměry z počátku 90. let nyní hodnotíme jako nereálné, ale tehdy byla taková situace, že lidé doufali, že upraví domy na hotely a jiné provozovny, které budou prosperovat. Ne všechny tyto záměry byly úspěšně dokončeny.

   Od poloviny 90. let nastalo došlo ke dvěma zásadním rozhodnutím. V roce 1995 bylo historické jádro města s chrámem sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Druhým bylo zapojení Města Kutná Hora do vládního Programu regenerace městských památkových rezervací, který umožnil čerpat významné finanční prostředky církvím, městu a soukromým osobám. Město se postaralo o zádlažbu náměstí a ulic a přispělo k podstatnému zlepšení prostředí (včetně výsadby stromů).

V 90. létech končícího 20. století byl v historickém jádru Kutné Hory nejvěší stavební ruch od slavných dob dolování stříbra.

1995
   Historické centrum Kutné Hory, chrám sv. Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci byly zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO

2000
Město oslavilo 700 let od přijetí Horního zákoníku - Ius Regale Montanorum. Byla dokončena dloholetá obnova kostela sv. Jana Nepomuckého.  

V roce 2001 byl schválen územní plán města, jsou připravovány průmyslové zóny a rozvojové plochy.

Současnost Kutné Hory
   V roce 2001 měla Kutná Hora 21.542 obyvatel. Počet obyvatel města se průběžně zvýšuje od roku 1970, kdy Kutná Hora měla 17.943. Pouze v období 1991 až 2001 se počet obyvatel nezměnil. Kutná Hora je významným správním střediskem ve východní části Středočeského kraje, ve kterém je 5. největším městem po Kladně, Mladé Boleslavi, Příbrami a sousedním Kolíně. Je městem s významnou historickou tradicí, která se může srovnávat s nejvýznamněšími městy v Čechách a Evropě.

   Kutná Hora je okresním městem, které výzamně přispívá k rozvoji celého okresu (4 města, 84 obcí, 73 tis. obyvatel). Město Kutná Hora má rozlohu 3305 ha, má části Sedlec, Malín, Kaňk, Perštejnec, Karlov, Neškaredice, Poličany, Hlouška, Žižkov, Vrchlice a vnitřní město. Ve městě je rozvinutý průmysl strojírenský (ČKD Kutná Hora, a.s.), tabákový (PHILIP MORRIS ČR, a.s.), výroba nábytku.

   Kutná Hora je městem s velkou kulturní tradicí a městem památek. Ve městě se slavná historie snoubí se současností. Instituce, úřady i továrny sídlí v historických památkově chráněných budovách.

Ve městě je
- jedenáct galerií (Galerie felixe Jeneweina ve Vlašském dvoře a v Sankturinovském domě, soukromé galeri), 
- divadlo J.K.Tyla,
- kino,
- letní scéna,
- tři muzea (České muzeum stříbra na Hrádku, Kamenný dům, Tylův památník),
- zpřístupněný středověký stříbrný důl Osel,

- šestnáct kostelů
   - z toho dvě gotické katedrály
      - velkolepý chám sv. Barbory,
         gotická pětilodní katedrála, s věncem kaplí, příčnou lodí,
         vnější opěrný systém, na pětilodí je hala trojlodí,  
      - pětilodní katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci,
         nejstarší katedrála v Čechách postavená okolo roku 1300,
         vypálena husity 1421, obnovena 1699-1707 ve slohu barokní gotiky, Jan Blažej Santini, 

   - barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, ve kterém je koncertní síň
   - gotický kostel sv. Trojice - hřbitov asi 1 km jihovýchdně od města
   - gotický kostel sv. Jakuba
   - gotický kostel Matky Boží na Náměti
   - gotická kaple Božího těla, impozantní trojlodní čtvercová hala, byla obnovena na konci 90. let
   - gotický kostel sv. Vavřince na Kaňku
   - kostel sv. apoštolů Petra a Pavla v Malíně, pravděpodobně nejstarší stavba na okrese,
   - kostel sv. Štěpána v Malíně,
   - kostel Všech svatých - na hřbitově na Žižkově
   - kaple Všech svatých s kostnicí v Sedlci,
      dvojpatrová gotická kaple z doby kolem roku 1330,
      barokně upravená, Jan Blažej Santini
   - kaple Srdce Páně - klášter řádu sv. Voršily
   - Českobratrský evangelický sbor
   - modlitebna,     

   - bývalý kostel sv. Bartoloměje, zachovala se pouze věž,   
   - bývalá barokní kaple Nejsvětější Trojice,    

- dva bývalé kláštery
   - řádu sv. Voršily, ve kterém je dnes církevní gymnazium
   - bývalé opatství a klášter cisterciáků v Sedlci, které jsou v majetku továrny na tabák PHILIP MORRIS ČR, a.s.,

- bývalá jezuitská kolej, kterou v polovině 90. let opustila armáda a kde se připravuje největši kutnohorský projekt Centrum umění Kutná Hora Českého muzea výtvarných umění,

- dva bývalé hrady
   - Vlašský dvůr - mincovna a královský palác, kde je Galerie Felixe Jeneweina,
   - šlechtické sídlo Hrádek - České muzeum stříbra,

- světoznámá kostnice v kapli Včech svatých v Sedlci.

Nejvýznamnějšími gotickými památkami jsou
- chrám sv. Barbory, v současné době se připravuje jeho oprava financovaná z fondu Záchrany architektonického dědictví
- kostel sv. Jakuba
- kostel Matky Boží na Náměti
- kaple Božího těla, která byla obnovena na konci 90. let
- Kamenný dům, dnes muzeum, opraven v 90. létech 20. století, oprava financována z Programu regenerace památkových rezervací,
- Kamenná kašna, byla opravena v 90. letech 20. stol.

Na nové využití čeká zámek v Sedlci.