Vítejte
ve staročeské obci SEMTĚŠ na úpatí Železných hor
Obsah stránky
Odkazy
VĚŽ GOTICKÉ TVRZE
Právě se rozhlížíte z věže bývalé gotické tvrze, která snad kdysi sloužila na ochranu solné stezky. Věž tato je necelých 22 metrů vysoká, zdi ze semtěšského lomového kamene až 120 cm široké.
V přízemí je prostor zaklenutý gotickou klenbou, původní přístup byl od jihozápadu gotickým portálem. První patro bylo přístupno též od jihozápadu po mostě patrně z přilehlých budov tvrze.
Ostatní patra tak, jako nyní byla oddělena dřevěnými stropy a propojena žebříky. Za obytný prostor se označuje druhé patro, kde je na severní straně zachovaný prevít. V předposledním patře věže stojí za zmínku zachovalé zbytky původních trámů. Po celém obvodu jsou obranné i útočné střílny.
Historie tvrze
Semtěšská tvrz byla postavena patrně na počátku 14. století, poprvé se připomíná r. 1355, kdy je doložen Rubín ze Skalice a Semtěše, původem z rodu pánů z Rýzmburka - erbu třmene. Provozova l právo podací r. 1355 ve Starkoči a r. 1362 - 63 v Tourkovicích. Jeho syn Petr byl r. 1363 patronem kostela Tourkovského. Po Petrovi, jinak Pesíkovi, zůstal syn Rubín, který držel jen dědiny v Tourkovicích, ty zapsal Tasovi řečenému, jenž je prodal r. 1387 Liechovi z Rýzmburka. Roku 1402 držel Semtěš Petr z Bhyně. Po něm tu seděl Weigel ze Semtěše. Ten v září roku 1415 přitiskl svoji pečeť k známému protestnímu listu, jímž si Čechové stěžovali do sboru Kostnického.
Jeho nástupce Jindřich ze Semtěše byl 17. března 1440 na sjezdu čtyř krajů v Čáslavi. Po něm je zmiňován Aleš ze Semtěše a Starkoče, který r. 1466 převedl věno manželky své Doroty odtud dvůr poplužný a ves Ledce. Nedlouho poté koupili Semtěš páni z Nestajova a připojili ji k Žehušicím, kde se ještě r. 1542 v seznamu zboží připomíná. Tehdy je Václav Žehušický z Nestajova věnoval své manželce Anně z Dlouhé Vsi. Tvrz se připomíná ještě r. 1558, kdy Žehušice kupoval od Karla ze Žerotína Zdeněk Meziříčský z Lomnice.
Od té doby však již tvrz pustla a přilehlé budovy (stáje, obytná stavební) byly postupně rozebrány na výstavbu domů semtěšských.
Ve věži, která z tvrze zbyla, byla v 18. století zřízena kovárna. Tehdy byl prolomen nový vchod (ten, jímž jste vešli) a postaven přístavek nad ním. Původní gotický vchod byl zazděn. Roku 1915 byla věž zastřešena nízkou stanovou střechou, kterou však později strhla vichřice. Kovárna byla provozována až do r. 1950.
Poté "bašta", jak se věži v Semtěši říká, sloužila pouze sovám, holubům a klukovským dobrodružstvím. V roce 1997 bylo započato s její rekonstrukcí, která byla o rok později úspěšně dokončena.
Za zmínku stojí i fakt, že semtěšskou tvrz navštívil při své "Pouti krkonošské" velký romantik minulého století Karel Hynek Mácha. V zápisníku ze dne 5. září 1833 jsou kresby Kunětické hory, Lichnice a náčrt tvrze Semtěš. Odsud směřoval přes Poděbrady na Prahu. Tolik tedy historie.
Rozhledy
Věnujme se nyní pozoruhodným a zajímavým rozhledům z věže současnosti.
Začneme-li obcí na severní straně, přehlédneme-li střechu hostince, vidíme údolí zvané "Hradiště" - původní základ obce - zakončené dříve lesnatým ostrohem zvaným "Na Zámku." Zde stával dřevěný hrádek, o jehož historii a spojitosti s tvrzí není však nic s určitostí doloženo. Pokračujeme-li pohledem od východu k západu, vidíme osadu zvanou "Husinec", skansen JZD, dominantu čáslavské roviny - pseudogotický kostel Českobratrské církve evangelické, postavený v letech 1860 - 63 na místě bývalého tolerančního kostelíku z r. 1792, budou bývalé školy, sportovní areál a čtvrť "Obicka".
Při pohledu na panorama Železných hor vidíme Podhořany (1356 - Jan z Podhořan), vrch Krkaňka (567 m. m. m.), zřícenina hradu Lichnice je bohužel skryta, horu Říp připomínají Kaňkovy hory (557 m. n. m.) - s původním bukovým porostem - za nimiž se ukrývá Sečská přehrada. Za dobré viditelnosti jsou vpravo vidět paneláky Chotěboře, města zal. r. 1265. Směrem na jih lze vidět věž zámku Žleby zal. r. 1289 a novogoticky přestavěném v 18. století. Auersperky z Kraňska. Blíž k nám vidíme Starkoč s původně ultrakvistickým kostelem, přestavěný barokně (1738) s devíti náhrobky chotusických pánů ze 17. století. Pokračujeme vpravo pohledem na vlnící se pás zeleně při řece Doubravě až k dvojvěžnímu baroknímu kostelu Nejsvětější Trojice ve Zbyslavi, blíže pak Bílé Podolí s kostelíkem sv. Václava z roku 1821.
Na obzoru pak vidíme královské město Čáslav, založené r. 1260 Přemyslem Otakarem II s nejvýraznější dominantou Čáslavské kotliny, věží kostela sv. Petra a Pavla (1461).
Míří-li naše zraky dále k západu, nemohou minout zelenou oázu Žehušické obory, zal. r. 1830 Thuny z Hohensteinu s unikátním stádem bílých jelenů na rozloze 246 ha. Zeleň obory nám ukrývá městečko Chotusice, zal. r. 1601 Rudolfem II., zpustošené Prusy po bitvě 17. 5. 1742 ve válce o dědictví rakouské mezi Marií Terezií a princem Leopoldem (padlo na 11 tisíc mužů - výsledek byl ztráta Slezka a Kladska) - dnes známé díky letišti.
Opět na obzoru pak královské město Kutná Hora, zal. 1308, s dominantami (zvláště při východu slunce patrnými) - Chrám sv. Barbory, Jezuitskou kolejí, kostelem sv. Jakuba, Hrádkem a Vlašským dvorem. Vpravo pak vrchol Kaňk - 353 metrů n. m. - známé těžiště stříbrné rudy.
Naši pouť zraky po obzoru pak ukončíme západním pohledem na bílé paneláky a červené komíny města Kolína.
Toť tedy vše, co se tvrze týče (zdaleka ne však, co se Semtěše týče). Ale o tom někdy příště a na jiném místě.
Přejeme Vám mnoho krásných chvil strávených v naší obci, ať už ji navštívíte na jaře v době květu přilehlých ovocných sadů, v létě při procházkách okolními lesy a koupání, nebo na podzim, kdy můžete vychutnat krásu dalekých rozhledů a malebně podzimně zbarvených strání se šípky a hlohy. Zima je rájem pro dětské radovánky.
Tedy mnoho krásných chvil a zase někdy neshledanou.
