Zásady pro čištění důlních vod z dolu Kaňk

S ohledem na nové poznatky, vývoj názorů a skutečnost, že odpovědné osoby nevylučují, že namísto závěrů a domněnek, nemajících oporu v seriózní analýze a realitě, bude potřebné odpovědně ekonomicky vyhodnotit varianty čištění důlních vod a varianty umístění čistírny důlních vod, Okresní úřad Kutná Hora, referát životního prostředí jako příslušný orgán ochrany životního prostředí, vědom si i toho, že požadavky na ochranu životního prostředí mají dopad na ekonomiku a i na rozhodnutí o variantě řešení, považuje za povinnost, zveřejnit zásady, které je nezbytné při analýze a úvahách respektovat.

 

1. Udržovat hladinu v jámě Turkaňk min. 3 m pod úrovní přelivné hrany do štoly Čtrnácti pomocníků.

Odůvodnění: Nikdy nelze vyloučit technickou havárií na ČDV nebo jinou havárii v dole (průval vod z některého prostoru). Proto je nezbytné vytvořit cca 1,5 měsíční zásobní prostor. Ve vrchní části jámy Turkaňk stoupala hladina vody i o 2 m za měsíc. Protože důlní vody nemohou vytékat nečištěně, zásobní prostor musí být vytvořen v dole.

2. Musí být zvoleno takové technické řešení čerpání vod, které umožní prakticky okamžitě reagovat na případnou potřebu zaklesnout postupně hladinu v dole až na 183 m n. m.

Odůvodnění:   Z důvodů rozfáranosti ložiska v minulosti, konfigurace terénu a stratigrafie sedimentárních hornin (křídové a kvartérní sedimenty) nelze vyloučit, že nedojde k neočekávanému vytékání vod na povrch nebo ke zjištění, že dochází k průniku důlních vod do podzemních vod a tím k jejich znečištění. Nejnižší partie křídových usazenin v daném prostoru  se nachází v cca 185 m n. m. Proto je nezbytné realizovat takové technické řešení, které umožní případně zaklesnout hladinu na 183 m n. m včetně zásobního prostoru.

3. ČDV musí být provozována tak, aby kolísání hladiny bylo minimální.

Odůvodnění:  Je nezbytné minimalizovat oxidaci sulfidických rud, aby produkce a koncentrace  kontaminantů vynášených na povrch byly minimální. Je známo, že opakované omývání rud okysličenou vodou oxidaci zintenzivňuje, což zvyšuje uvolňování prvků do důlní vody.

4. Vyloučit mísení důlních vod drenovaných štolou Čtrnácti pomocníků, příp. i jiných štol, které nevyžadují čištění, s důlními vodami z jámy Turkaňk, a to zejména při použití technologie srážení vápnem (vápenným mlékem).

Odůvodnění: Důlní vody od nepaměti vytékající štolou Čtrnácti pomocníků, nejsou-li ovlivněny důlní dodou z jámy Turkaňk či lidskou činnosti (čištění štoly), svojí kvalitou (300 mg/l síranů) nevyžadují žádné čištění. Vzhledem k vydatnosti  těchto vod (0,5 – 1 l/s) a předpokládané kapacitě ČDV, k rozdílnému obsahu síranů (300 mg/l  proti 3800 - 8 000 mg/l) a k tomu, že výsledný obsah síranů po srážení vápnem bude bez ohledu na vstupní obsah síranů prakticky týž, vedlo by mísení vod k nezanedbatelnému snížení odstraňovaného množství nežádoucích prvků a sloučenin.

5. Vyloučit vylučování hydroxidů kovů ve štole Čtrnácti pomocníků.

Odůvodnění:  Nikdy nelze vyloučit, že dojde k zániku štoly, i když s ohledem na dobu existence části štoly se zánik (zasypání) štoly jeví jako málo pravděpodobné. Na druhé straně propad hornin, ke kterému došlo v tomto roce je údajně znatelný i ve štole Čtrnácti pomocníků. Trvalá deponie hydroxidů kovů nabohacených arsenem, by byla potencionálním rizikem. Navíc nebudou-li drenované důlní vody ze štoly negativně ovlivňovány, mohou být výhledově využitelné jako zdroj pitné vody, podobně jako jsou již některé jiné  v oblasti využívány v současnosti.

6. Přednostně ukládat odpady na nejvíce kontaminovaném území, kde mají svůj původ a v žádném případě je nemísit s jinými odpady (způsob jednodruhového ukládání).

Odůvodnění: Preferujeme zásadu, že kontaminující prvky nemají být rozšiřovány mimo území, kde se vyskytují. Proto skládkování v nejvíce zatíženém území je nejpřijatelnější. Vzhledem k tomu, že oblast Malína je pravděpodobně méně dotčená než areál na Kaňku, umístění skládky v areálu nebo jeho těsné blízkosti je přijatelnější.

7. Pokud bude použita technologie čištění, která obsahy síranů nesníží na nižší hodnoty než je dosahováno při srážení vápenným mlékem, i když limity stanovené v příloze l nařízení vlády č. 82/1999 Sb. budou splněny,  je žádoucí odvádět vyčištěné vody potrubím do toku Klejnarka.

Odůvodnění:  Nelze očekávat, že koncentraci síranů ve vyčištěné důlní vodě při použité technologii a iontové síle bude nižší než 1500 mg/l (z počátku spíše vyšší než 2000 mg/l, časem 1800 mg/l), což je vyšší hodnota než maximální hodnota koncentrace síranů (300 mg/l), kdy je  vyloučena síranová koroze betonu. I když subjektině v toku Šífovka, kde je přirozená koncentrace síranů cca 700 mg/l, nebyly zjištěny patrné známky síranové koroze betonu, je žádoucí odpadní vody zatrubnit, a to zejména z toho důvodu, že v toku Šífovka dochází k  zasakování.  V toku Beránka (koncentrace síranů cca 200 mg/l) by byla koncentrace síranů ve vodě po smísení  poněkud nižší, avšak v inundačním území toku Beránka se nachází soukromé studny a betonové konstrukce ve větším rozsahu. Proto i v případě toku Beránka je nutné  zatrubnit odpadní vody. S ohledem na pravděpodobná rizika, maje na zřeteli i hloubku toků a zatrubnění  (betonové konstrukce v toku) v případě odvádění vod do toku Beránka je zatrubnění  nezbytné, zatímco v případě toku Šífovka je riziko, uvažuje i směry proudění podzemních vod podstatně nižší, ne-li přijatelné. Provést hydrogeologické posouzení (případně rizikovou analýzu) ovlivnění podzemních vod vypouštěnou vyčištěnou důlní vodou pro oba toky  je žádoucí a jeho výsledky by měly být rozhodující.

Doporučení

Doporučujeme, pokud bude prováděno ekonomické hodnocení, uvážit doplnění technologie tak, že v l. fázi budou sráženy pouze hydroxidy (hydroxid železitý), na který by se mělo navázat prakticky  všechno přítomné množství těžkých kovů a arsenu a teprve v 2. stupni srážet případně síran vápenatý, nedosáhne-li se v toku Klejnarka směšováním koncentrace síranů stanovené přílohou č. 3 citovaného nařízení vlády, za předpokladu, že odpadní vody budou odváděny do Klejnarky potrubím. V takovém případě by vznikající síran vápenatý mohl být využitelným  a ostatním (nikoli nebezpečným) odpadem. Za samozřejmost považujeme, že bude použito takové technické řešení, které zabezpečí oxidaci železa v důlní vodě, aby obsahy železa a manganu ve vyčištěné důlní vodě dosáhly stanovených limitů.

Doporučujeme dále pro zlepšení procesu sedimentace a filtrace zvážit aplikaci koagulantů. Použití koagulantu při filtraci by vedlo ke zvýšení specifického výkonu filtrace (kalolisováním) a pravděpodobně i ke zvýšení obsahu sušiny v kalu.

Zveřejňujeme výše uvedené zásady a doporučení, přesvědčeni, že tím pomůžeme k objektivnímu hodnocení. Nevylučujeme, že v případě získání nových poznatků a zkušeností, nebude třeba doplnit naše stanovisko, příp. i modifikovat.

Zpět